Státní svátek je svátek zřízený v Běloruské republice jako připomínka události zvláštního historického nebo společensko-politického významu pro Běloruskou republiku, která měla významný dopad na vývoj běloruského státu a společnosti.

Státní svátky v Bělorusku jsou stanoveny v souladu s výnosem prezidenta Běloruské republiky ze dne 26. března 1998 č. 157 „O státních svátcích, svátcích a památných datech v Běloruské republice“

V Běloruské republice se slaví tyto státní svátky:

Slaví se svátky:

celostátní

náboženský

Deklarované dny pracovního klidu:

O stanovení státních svátků a svátků, kterými se příslušná událost udělí statutu státního svátku, rozhoduje prezident Běloruské republiky.

Návrh takového rozhodnutí je uveden v obecném postupu stanoveném pro předkládání návrhů aktů prezidenta Běloruské republiky k posouzení prezidentovi Běloruské republiky. Motivované odůvodnění nutnosti jeho přijetí je přiloženo k návrhu.
O státních svátcích a republikových svátcích je v souladu s legislativou vztyčena státní vlajka Běloruské republiky.

Oficiální oslavy, vojenské přehlídky, dělostřelecké salvy a ohňostroje u příležitosti státních svátků a svátků se provádějí v souladu se zákonem.

Dny věnované mimořádným událostem, tradičním datům, vyznamenání zaměstnanců určité profese, odvětví nebo oboru činnosti atd. jsou státními svátky, pokud je ustanoví prezident Běloruské republiky.

Data, která nemají znaky státních svátků nebo svátků, ale jsou spojena s určitými historickými událostmi v životě státu a společnosti nebo tradičně oslavovaná určitými kategoriemi občanů, jsou památná data.

V Běloruské republice se mohou slavit svátky stanovené akty mezinárodních organizací a jinými mezinárodními právními dokumenty.

2. Poskytnout organizacím s přihlédnutím ke specifikům výroby (práce) právo provést převod pracovních dnů stanovený v odst. 1 tohoto usnesení jiným způsobem v souladu s právními předpisy.

Výrobní kalendář na rok 2017 pro Bělorusko

ROZHODNUTÍ MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍ OCHRANY BĚLORUSKÉ REPUBLIKY č. 54 ze dne 5. října 2016 O stanovení předpokládané pracovní doby na rok 2017

Na základě pododstavce 7.1.1 odst. 7 Nařízení o Ministerstvu práce a sociální ochrany Běloruské republiky, schváleného usnesením Rady ministrů Běloruské republiky ze dne 31. října 2001 č. 1589 „Problémy Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky“, Ministerstvo práce a sociální ochrany Běloruské republiky ROZHODUJE:

1. Stanovit předpokládanou normu pracovní doby pro rok 2017 s plnou normou její délky nepřesahující:

• na pětidenní pracovní týden s volnými dny v sobotu a neděli - 2019 hodin;
• na šestidenní pracovní týden s volným dnem v neděli - 2021 hodin.

2. Toto usnesení vstupuje v platnost po oficiálním zveřejnění.

Výpočtovou normu pracovní doby stanovenou vyhláškou zaměstnavatel uplatňuje při zjišťování počtu zaměstnanců, délky pracovní doby, po kterou je zaměstnanec povinen být na pracovišti, při sestavování rozvrhů práce (směn) as za účelem kontroly dodržování pracovní doby stanovené zákoníkem práce.

Kalendář výroby 2017

Tento kalendář slouží jako podklad pro sestavení rozvrhů práce a také s jeho pomocí se zjišťuje počet pracovních hodin v daném měsíci a vypočítává se mzda. Výrobní kalendář spolehlivě ukazuje, které dny jsou zkrácené pracovní dny, které svátky nebo víkendy.

Předpokládaná pracovní doba je stanovena ročně. Na jeho základě zaměstnavatel určuje délku pracovní doby, po kterou je zaměstnanec povinen být na pracovišti, sestavuje pracovní režim (směnu) a také sleduje dodržování pracovní doby stanovené zákoníkem práce.

Výrobní kalendář je speciální kalendář sestavený na základě nařízení vlády dané země s přihlédnutím k víkendům a svátkům na běžný rok.

Pracovní doba v roce 2017

Výrobní kalendář na pětidenní pracovní týden v roce 2017 pro Bělorusko

Výrobní kalendář na šestidenní pracovní týden v roce 2017 pro Bělorusko

Při plné standardní pracovní době (40 hodin týdně) bude předpokládaná pracovní doba pro rok 2017 činit 2019 hodin pro pětidenní pracovní týden s víkendy na sobotu a neděli; na šestidenní pracovní týden s volným dnem v neděli - 2021 hodin. Stanovenou vypočtenou normu pracovní doby zaměstnavatel uplatňuje při stanovení počtu zaměstnanců, délce pracovní doby, po kterou je zaměstnanec povinen být na pracovišti, při sestavování rozvrhů práce (směn), jakož i při kontrolovat dodržování norem pracovní doby stanovených zákoníkem práce Běloruské republiky ...

Rok 2017 má 365 kalendářních dnů. Z tohoto počtu dnů bude při pětidenním pracovním týdnu 253 pracovních dnů a při šestidenním pracovním týdnu 304 pracovních dnů (započítává se 12 kalendářních měsíců). Průměrný měsíční počet pracovních dnů v roce 2017 bude 21,1 dne při pětidenním pracovním týdnu a 25,3 dne při šestidenním pracovním týdnu.

Při stanovení počtu pracovních dnů se započítávají víkendy podle kalendáře pětidenního (sobota a neděle) nebo šestidenního (neděle) pracovního týdne, jakož i dny státních svátků a svátků, které jsou prohlášeny za dny pracovního klidu. vyloučeno z počtu kalendářních dnů. V roce 2017 budou nepracovní svátky 1. ledna - Nový rok; 7. ledna - Narození Krista (pravoslavné Vánoce); 8. března – Den žen; 25. dubna - Radunitsa (podle kalendáře pravoslavného vyznání); 1. květen - Svátek práce; 9. května – Den vítězství; 3. července - Den nezávislosti Běloruské republiky (Den republiky); 7. listopad – den říjnové revoluce; 25. prosince - Vánoce (katolické Vánoce).

Doba práce v pracovní den bezprostředně předcházející státnímu svátku nebo svátku (dále jen předsvátkové dny), vyhlášená výnosem prezidenta Běloruské republiky ze dne 26. 3. 1998 č. 157 „O státních svátcích, svátky a památná data v Běloruské republice“ jako dny pracovního klidu se zkracuje o jednu hodinu.

Jak při pětidenním pracovním týdnu, tak při šestidenním pracovním týdnu budou předprázdninové dny v roce 2017: 6. ledna, 7. března, 24. dubna, 8. května a 6. listopadu.

Toto pravidlo neobsahuje výjimku pro žádné kategorie pracovníků, včetně pracovníků na částečný úvazek, pro pracovníky, kteří mají zkrácenou pracovní dobu nebo práci na částečný úvazek. Toto pravidlo tedy platí pro všechny zaměstnance organizace.

S přihlédnutím k určitým rysům práce na částečný úvazek může být v případě potřeby doba trvání práce v předprázdninový den pro uvedenou kategorii pracovníků s přihlédnutím k potřebám výroby stanovena v místních regulačních právních aktech zaměstnavatel.

Komentář k usnesení Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky ze dne 5. října 2016 č. 54 „O stanovení předpokládané pracovní doby pro rok 2017“

V souladu s článkem 124 zákoníku práce Běloruské republiky (dále jen zákoník práce) pro každý kalendářní rok vláda Běloruské republiky nebo pověřený orgán stanoví předpokládanou pracovní dobu na každý kalendářní rok. Na základě Předpisu o Ministerstvu práce a sociální ochrany Běloruské republiky, schváleného usnesením Rady ministrů Běloruské republiky ze dne 31. října 2001 č. 1589 „Problematika Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky“, předpokládanou pracovní dobu pro každý kalendářní rok stanoví Ministerstvo práce a sociální ochrany. ochrany Běloruské republiky.

Pro rok 2017 je předpokládaná pracovní doba stanovena výnosem Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky ze dne 5. října 2016 č. 54 „O stanovení předpokládané pracovní doby na rok 2017“ (dále - Usnesení č. . 54), podle kterého při plném standardu pracovní doby (40 hodin týdně) bude předpokládaná pracovní doba pro rok 2017 činit:

• na pětidenní pracovní týden s volnými dny v sobotu a neděli - 2019 hodin;
• na šestidenní pracovní týden s volným dnem v neděli - 2021 hodin.

Stanovení předpokládané pracovní doby pro rok 2017 bylo provedeno v souladu s Upřesněním postupu při stanovení předpokládané pracovní doby a hodinové mzdové sazby v Běloruské republice, schváleným usnesením Ministerstva práce Běloruské republiky. ze dne 18. října 1999 č. 133 (dále - usnesení č. 133). Předpokládaná norma pracovní doby je stanovena na základě plné normy pracovní doby 40 hodin týdně (§ 112 zákoníku práce) pro pětidenní pracovní týden s volnými dny v sobotu a neděli a pro šestidenní pracovní týden. den pracovního týdne s volným dnem v neděli.

Předpokládanou pracovní dobu stanovenou usnesením č. 54 zaměstnavatel uplatňuje při zjišťování počtu zaměstnanců, délky pracovní doby, po kterou je zaměstnanec povinen být na pracovišti, sepisování rozvrhů práce (směn), jakož i as za účelem kontroly dodržování pracovní doby stanovené zákoníkem práce ...

Je třeba mít na paměti, že ne ve všech případech lze odhadovanou sazbu pracovní doby uplatnit na konkrétního zaměstnance. Pokud zaměstnanec nepracoval v kalendářním roce nebo v některém jeho období z oprávněných důvodů (z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, pracovní a jiné dovolené, v jiných zákonem stanovených případech), pak pro tyto zaměstnance zaměstnavatel samostatně stanoví upravenou pracovní dobu norma.

Rovněž pokud má organizace jiný pracovní režim (s pětidenním pracovním týdnem, kdy zaměstnanci dostávají dny volna nikoli v sobotu a neděli, nebo se šestidenním pracovním týdnem s volným dnem nikoli v neděli, ale v den volna jiný den kalendářního týdne nebo při směnném režimu), jakož i v jiných režimech), pak nelze použít vypočtenou normu pracovní doby stanovenou Ministerstvem práce a sociální ochrany.

U výše uvedených a dalších režimů pracovní doby zaměstnavatel samostatně stanoví předpokládanou normu pracovní doby v souladu s normami § 112 - 117 zákoníku práce, usnesení č. 133 a stanoví její hodnotu pro příslušný kalendářní rok ( měsíc, čtvrtletí, rok) svým místním regulačním právním aktem, kterým bude plná norma pracovní doby zaměstnanců organizace.

Při nepřítomnosti zaměstnance v práci (dočasná pracovní neschopnost, sociální volno, plnění veřejných povinností atd.) (dále jen doba nepřítomnosti) se doba nepřítomnosti, která připadá na hodiny (dny) podle rozvrhu práce ( směna) je vyloučena z vypočtené normy pracovní doby. Rok 2017 má 365 kalendářních dnů. Z tohoto počtu dnů bude při pětidenním pracovním týdnu 253 pracovních dnů a při šestidenním pracovním týdnu 304 pracovních dnů (započítává se 12 kalendářních měsíců). Průměrný měsíční počet pracovních dnů v roce 2017 bude 21,1 dne (253/12) při pětidenním pracovním týdnu a 25,3 dne (304/12) při šestidenním pracovním týdnu.

Předpokládanou pracovní dobu pro každý konkrétní měsíc lze vypočítat také následovně: délka pracovního týdne (40, 36, 30, 24 atd. hodin) se vydělí 5, vynásobí se počtem pracovních dnů podle kalendáře pětidenního pracovního týdne konkrétního měsíce a od výsledné veličiny se odečte počet hodin v daném měsíci, o které se zkracuje pracovní doba v předvečer svátku. Obdobně lze normu pracovní doby vypočítat jako celek za rok: délka pracovního týdne (40, 36, 30, 24 atd. hodin) se vydělí 5, vynásobí se počtem odprac. dnů podle kalendáře pětidenního pracovního týdne v roce a od výsledné veličiny se odečte počet hodin v daném roce, o které se zkracuje pracovní doba v předvečer svátku. Například. V lednu 2017 bude při pětidenním pracovním týdnu se dvěma dny volna v sobotu a neděli 22 pracovních dnů, z toho jeden předprázdninový, a 9 dnů volna a nepracovních dnů.

Předpokládaná pracovní doba v lednu bude:

• se 40hodinovým pracovním týdnem - 175 hodin (8 hodin x 22 dní - 1 hodina);
• s 36hodinovým pracovním týdnem - 157,4 hodin (7,2 hodiny x 22 dní - 1 hodina);
• s 24hodinovým pracovním týdnem — 104,6 hodin (4,8 hodin x 22 dní - 1 hodina).

Pracovní doba v roce 2017 bude:

• se 40hodinovým pracovním týdnem - 2019 hodin (8 hodin x 253 dní - 5 hodin);
• s 36hodinovým pracovním týdnem - 1816,6 hodin (7,2 hodiny x 253 dní - 5 hodin);
• s 24hodinovým pracovním týdnem - 1209,4 hodin (4,8 hodin x 253 dní - 5 hodin).

Při stanovení počtu pracovních dnů víkendy podle kalendáře pětidenního (sobota a neděle) nebo šestidenního (neděle) pracovního týdne, jakož i dny státních svátků a svátků, které v souladu s odst. 3 písm. Dekretu prezidenta Běloruské republiky ze dne 26. března 1998 č. 157 "O státních svátcích, svátcích a památných datech v Běloruské republice" (dále - Dekret č. 157) jsou prohlášeny za dny pracovního klidu.

Z devíti nepracovních svátků se osm slaví ve dnech stanovených dekretem č. 157 a devátý svátek Radunitsa se slaví podle kalendáře pravoslavného vyznání v odpovídajícím roce. V roce 2017 budou nepracovní prázdniny:

• 1. ledna – Nový rok;
• 7. ledna - Narození Krista (pravoslavné Vánoce);
• 8. března – Den žen;
• 25. dubna - Radunitsa (podle kalendáře pravoslavného vyznání);
• 1. květen - Svátek práce;
• 9. května – Den vítězství;
• 3. července - Den nezávislosti Běloruské republiky (Den republiky);
• 7. listopad – den říjnové revoluce;
• 25. prosince - Vánoce (katolické Vánoce).

V roce 2017 je neděle nepracovním svátkem 1. ledna - Nový rok.

V souladu s § 69 zákoníku práce se za každou hodinu práce o svátcích, svátcích a víkendech vyplácí příplatek nad rámec mezd naběhlých za stanovenou dobu: zaměstnanci s mzdou za úkol – ne nižší než mzdové tarify, zaměstnanci s časovou mzdou - ne nižší než hodinové tarify (platy).

Byla-li práce ve svátek a ve svátek vykonávána nad měsíční normu pracovní doby, může být zaměstnanci na jeho žádost kromě příplatku poskytnut další den neplaceného odpočinku.

Vezměte prosím na vědomí, že předpokladem pro přilákání zaměstnance do práce o víkendu je přítomnost příkazu (pokynu) od zaměstnavatele, který specifikuje všechny podmínky pro jeho přilákání do práce o víkendu. Postup při najímání práce o víkendu a jeho úprava je stanovena normami § 142, 143 a 145 zákoníku práce.

V souladu s normami 116 zákoníku práce je doba trvání práce v pracovní den bezprostředně předcházející svátku nebo svátku (dále jen předsvátek), prohlášená vyhláškou č. 157 za dny pracovního klidu. snížena o jednu hodinu.

Při pětidenním pracovním týdnu jsou 6. ledna, 7. března, 24. dubna, 8. května a 6. listopadu pracovní prázdniny.

Při šestidenním pracovním týdnu jsou předprázdninové dny: 6. ledna, 7. března, 24. dubna, 8. května a 6. listopadu.

Toto pravidlo platí pro všechny zaměstnance bez ohledu na délku jejich pracovní doby.

Tato norma neobsahuje výjimku pro žádné kategorie pracovníků, včetně pracovníků na částečný úvazek, pro pracovníky, kteří mají zkrácenou pracovní dobu nebo práci na částečný úvazek. Toto pravidlo tedy platí pro všechny zaměstnance organizace.

S přihlédnutím k určitým rysům práce na částečný úvazek však může být v případě potřeby doba trvání práce v předprázdninový den pro uvedenou kategorii pracovníků, s přihlédnutím k potřebám výroby, stanovena v místních regulačních právních aktech. zaměstnavatele.

Pracovní svátky (například Den právníka, Den učitelů, Den bankovních a finančních pracovníků, Den pracovníků tělesné kultury a sportu atd.) nejsou svátky pracovního klidu a pravidlo o zkrácení pracovní doby o hodinu v předprázdninový den se na ně nevztahuje. ...

Pracovní den (směna) se navíc nezkracuje, pokud nepracovnímu volnu předchází den volna (podle kalendáře nebo rozvrhu pracovních (směn)).

Pokud podle výrobních podmínek není zkrácení doby trvání práce možné, pak je zpracování kompenzováno dohodou stran poskytnutím dalšího dne odpočinku, placeného v jediné částce, jak se tyto hodiny sčítají, nebo jejich zvýšenou odměnu ve výši stanovené pro odměnu za práci přesčas podle § 69 zákoníku práce.

Pracovněprávní předpisy nestanoví dobu, po kterou je zaměstnanci poskytován den odpočinku navíc jako náhrada za přepracování ve dnech před dovolenou, v souvislosti s níž musí zaměstnavatel stanovit podmínky pro poskytnutí dalšího dne odpočinku v průběhu účetního období. . Při sestavování rozvrhů práce (směn) je třeba mít na paměti, že v souladu s článkem 147 zákoníku práce se práce nevykonává o státních svátcích a svátcích, které prezident Běloruské republiky stanovil a prohlásil za nepracovní. .

O státních svátcích a svátcích jsou povoleny práce, jejichž přerušení je nemožné z důvodu výrobních a technologických podmínek (nepřetržitě fungující organizace), práce vyvolané potřebou nepřetržité obsluhy obyvatelstva, organizací, jakož i neodkladné opravy a nakládky a vykládací práce. Navíc je taková práce plánována předem v pracovním plánu (směně) na úkor měsíční normy pracovní doby.

Podle norem § 61 zákoníku práce se odměňování zaměstnanců organizací uskutečňuje na základě hodinových a (nebo) měsíčních tarifních sazeb (platů) stanovených v kolektivní smlouvě, smlouvě nebo zaměstnavateli a v rozpočtových organizacích a jiných organizace pobírající dotace, jejichž zaměstnanci jsou odměňováni stejně jako zaměstnanci rozpočtových organizací (dále jen rozpočtové organizace), - vládou Běloruské republiky nebo jí pověřeným orgánem.

To znamená, že zaměstnavatel (s výjimkou rozpočtových organizací) samostatně stanoví velikost a postup pro výpočet hodinových tarifních sazeb, které musí být stanoveny v kolektivní smlouvě, smlouvě a v případě jejich neexistence - v jiném místním regulačním právním aktu organizace (například objednávka).

Vzhledem k tomu, že postup stanovení hodinové mzdové sazby pro odměňování zaměstnanců obchodních organizací je v kompetenci zaměstnavatele, pak pro její výpočet může zaměstnavatel použít jak průměrnou měsíční pracovní dobu, vypočtenou způsobem stanoveným usnesením č. 133, nebo samostatně, v souladu s postupem stanoveným místním regulačním právním aktem, s přihlédnutím k vypočtené roční normě pracovní doby na základě provozního režimu organizace, která se zpravidla v průběhu kalendářního roku (účetního období) nemění ), včetně stanovení průměrné měsíční pracovní doby jako stálé hodnoty, kterou lze stanovit na základě vypočtené normativy pracovní doby za řadu kalendářních let (například za 5 nebo 10 let). V roce 2017 při standardní pracovní době 40 hodin týdně je průměrná měsíční vypočtená sazba pro pětidenní pracovní týden 168,3 hodin (2019/12), pro šestidenní pracovní týden - 168,4 hodin (2021/12) , za posledních pět let pro pětidenní a šestidenní pracovní týdny bude odhadovaná sazba 168,6 hodin ((2023 + 2008 + 2015 + 2032 + 2038) / 5/12), za posledních deset let - bude 169 hodin ((2016 + 2024 + 2032 + 2050 + 2037 + 2023 + 2008 + 2015 + 2032 + 2038) / 10/12).

Pro informaci: Ministerstvo práce a sociální ochrany Běloruské republiky pro 40hodinový pětidenní pracovní týden s volnými dny v sobotu a neděli stanovilo následující odhadovanou pracovní dobu: pro rok 2016 - 2038 hodin, pro rok 2015 - 2032 hodin , za rok 2014 - 2015 hodin, za rok 2013 - 2008 hodin, za rok 2012 - 2023 hodin, za rok 2011 - 2037 hodin, za rok 2010 - 2050 hodin, 2009 - 2032 hodin, za 2008 - 6, 2004 hodin 6, 6 za 2024 hodin - 2020 hodin.

Rovněž je třeba mít na paměti, že pokud jsou hodinové tarifní sazby vypočítávány na základě průměrné měsíční pracovní doby, stanovené s přihlédnutím k vypočtené pracovní době stanovené pro příslušný kalendářní rok, pak je třeba hodinové tarifní sazby a kusové sazby přepočítat každoročně. Důvodem je skutečnost, že hodnota vypočteného normativu pracovní doby v kalendářním roce se každoročně mění, tudíž se mění i hodnota průměrného měsíčního normativu pracovní doby příslušného kalendářního roku.

Peshchenko Elena Aleksandrovna - konzultantka oddělení organizace a motivace práce hlavního oddělení práce a mezd Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky.

Ministerstvo práce a sociální ochrany Běloruska vypracovalo kalendář produkce na rok 2017.

Při plné standardní pracovní době (40 hodin týdně) bude předpokládaná pracovní doba pro rok 2017 činit 2019 hodin pro pětidenní pracovní týden s víkendy na sobotu a neděli; na šestidenní pracovní týden s volným dnem v neděli - 2021 hodin.

Stanovenou vypočtenou normu pracovní doby zaměstnavatel uplatňuje při zjišťování počtu zaměstnanců, délky pracovní doby, po kterou je zaměstnanec povinen zdržovat se na pracovišti, při sestavování rozvrhů práce (směn), jakož i za účelem kontrolovat dodržování norem pracovní doby stanovených zákoníkem práce.

Rok 2017 má 365 kalendářních dnů. Z tohoto počtu dnů bude při pětidenním pracovním týdnu 253 pracovních dnů a při šestidenním pracovním týdnu 304 pracovních dnů (započítává se 12 kalendářních měsíců).

Průměrný měsíční počet pracovních dnů v roce 2017 bude 21,1 dne při pětidenním pracovním týdnu a 25,3 dne při šestidenním pracovním týdnu.

Při stanovení počtu pracovních dnů se započítávají víkendy podle kalendáře pětidenního (sobota a neděle) nebo šestidenního (neděle) pracovního týdne, jakož i dny státních svátků a svátků, které jsou prohlášeny za dny pracovního klidu. vyloučeno z počtu kalendářních dnů.

V roce 2017 budou nepracovní prázdniny:

Doba práce v pracovní den bezprostředně předcházející svátku nebo svátku se zkracuje o jednu hodinu. Jak u pětidenního pracovního týdne, tak u šestidenního pracovního týdne budou v roce 2017 předprázdninové dny 6. ledna, 7. března, 24. dubna, 8. května a 6. listopadu. Toto pravidlo platí pro všechny zaměstnance bez ohledu na délku jejich pracovní doby. Tato norma neobsahuje výjimku pro žádné kategorie pracovníků, včetně pracovníků na částečný úvazek, pro pracovníky, kteří mají zkrácenou pracovní dobu nebo práci na částečný úvazek. Platí tedy pro všechny zaměstnance organizace.

S přihlédnutím k určitým rysům práce na částečný úvazek však může být v případě potřeby doba trvání práce v den před dovolenou pro určitou kategorii pracovníků, s přihlédnutím k potřebám výroby, stanovena v místních regulačních právních aktech. zaměstnavatele.

Podle článku 136 zákoníku práce může běloruská vláda za účelem racionalizace využití pracovní doby, dnů volna, státních svátků a svátků po dohodě s prezidentem posunout některé pracovní dny na víkendy připadající na sobotu. Právo odložit pracovní dny má pouze vláda, nikoli však zaměstnavatel, poznamenalo ministerstvo práce a sociální ochrany.

Poskytnout zaměstnavatelům možnost efektivněji využívat pracovní dobu a předem stanovit pracovní režimy (směny), usnesením MV ze dne 9.11.2016 č. 912 bylo oznámeno posunutí pracovních dnů v roce 2017 .

Pracovní den je přeplánován od 2. ledna(pondělí) až sobota 21. ledna, přičemž dny odpočinku jsou 31. prosince 2016, 1. ledna (Nový rok) a 2. ledna 2017.

Pracovní den je přeplánován od 24. dubna(pondělí) v sobotu 29. dubna, zatímco dny klidu budou 22., 23., 24., 25. dubna (Radunitsa).

Pracovní den od 8. května(pondělí) se posouvá na sobotu 6. května, odpočinkové dny budou tři dny po sobě - ​​7., 8., 9. května (Den vítězství).

Pracovní den od 6. listopadu(pondělí) se posouvá na sobotu 4. listopadu, dny odpočinku budou opět tři dny po sobě - ​​5., 6., 7. listopadu (Den Říjnové revoluce).

Směny se týkají pouze zaměstnanců organizací, které mají pětidenní pracovní týden s volno v sobotu a neděli a pro které je převedený den pracovním dnem, a nevztahují se na zaměstnance organizací, které mají kumulovanou pracovní dobu , stejně jako ti, kteří pracují v režimu šestidenního pracovního týdne.

Provedené směny pracovních dnů umožňují zaměstnancům využít dobu dovolené ve vlastním zájmu (návštěva příbuzných, přátel, turistický výlet apod.).

Kalendář výroby 2017

1. Na pětidenní pracovní týden

Měsíce a další období v roce	Počet dní			Odhadovaná pracovní doba (v hodinách)
	kalendář	(běžné a před prázdninami)		Se 40hodinovým pracovním týdnem	S 35 hodinovým pracovním týdnem
I čtvrt
II čtvrtletí
Já půl roku
září
III čtvrtletí
IV čtvrtletí
II polovina roku
rok 2017		253 (248+5)	112 (103+9)

2. Na šestidenní pracovní týden

Měsíce a další období v roce	Počet dní			Odhadovaná pracovní doba
	kalendář	(běžné a před prázdninami)	Nepracující (víkendy a svátky)	Se 40hodinovým pracovním týdnem	S 35 hodinovým pracovním týdnem
I čtvrt
II čtvrtletí
Já půl roku
září
III čtvrtletí
IV čtvrtletí
II polovina roku
rok 2017		304 (299+5)	61 (52+9)

Klíčová data, svátky a události v Bělorusku v roce 2017. Pracovní a nepracovní dny, katolické a pravoslavné kalendáře na rok 2017. Půst, skvělé dny.

Dovolená

V souladu s článkem 3 dekretu prezidenta Běloruské republiky ze dne 26. 3. 1998 č. 157 "O státních svátcích, svátcích a památných datech v Běloruské republice."

Prázdniny v 1. čtvrtletí 2017:

Pro pětidenní i šestidenní pracovní týdny jsou 6. leden a 7. březen pracovními dny bezprostředně předcházejícími svátku. Doba práce v pracovní den bezprostředně předcházející svátku se zkracuje o 1 hodinu (§ 116 zákoníku práce).

Pro pracovníky na částečný úvazek, včetně těch, kteří pracují na částečný úvazek, se den bezprostředně předcházející dovolené také krátí o 1 hodinu.Je vhodné toto pravidlo zafixovat v místním regulačním právním aktu organizace.

Práce se nevykonává o svátcích, které prezident Běloruské republiky stanovil a prohlásil za nepracovní (článek 147 zákoníku práce).

O prázdninách je však povoleno:

Díla, jejichž přerušení je nemožné z důvodu výrobních a technologických podmínek (nepřetržitě fungující organizace);

Práce vyvolaná potřebou nepřetržité služby obyvatelstvu, organizacím;

Neodkladné opravy a manipulační práce.

Navíc je taková práce plánována předem v pracovním plánu (směně) na úkor měsíční normy pracovní doby.

Byla-li práce ve svátky a svátky (část první § 147 zákoníku práce) vykonána nad rámec měsíční normy pracovní doby, poskytne se zaměstnanci na jeho žádost kromě příplatku další neplacený den odpočinek (část čtvrtá § 69 zákoníku práce).

Odklad pracovních dnů v roce 2017 v Bělorusku

(Usnesení Rady ministrů Běloruské republiky č. 912 ze dne 9.11.2016)

• od 2. ledna 2017 (pondělí) - dne 21. ledna 2017 (sobota)
• od 24. dubna 2017 (pondělí) - do 29. dubna 2017 (sobota)
• od 8. května 2017 (pondělí) - dne 6. května 2017 (sobota)
• od 6. listopadu 2017 (pondělí) - do 4. listopadu 2017 (sobota).

Na základě pododstavce 7.1.1 odst. 7 Nařízení o Ministerstvu práce a sociální ochrany Běloruské republiky, schváleného usnesením Rady ministrů Běloruské republiky ze dne 31. října 2001 č. 1589 „Problémy Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky“, Ministerstvo práce a sociální ochrany Běloruské republiky ROZHODUJE:

1. Nastavte vypočítané pracovní doba pro rok 2017 v plné výši, jeho trvání není delší než:

na pětidenní pracovní týden s volnými dny v sobotu a neděli - 2019 hodin;

na šestidenní pracovní týden s volným dnem v neděli - 2021 hodin.

Dovolená v Bělorusku v roce 2017

Státní svátky v roce 2017:
15. března- Den ústavy
2. dubna- Den jednoty národů Běloruska a Ruska
9. května- Den vítězství (nepracovní den)
14. května(druhá neděle v květnu) - Den státního znaku a státní vlajky Běloruské republiky
3. července- Den nezávislosti Běloruské republiky (Den republiky) (den pracovního klidu)

Republikové svátky v roce 2017:
1. ledna- Nový rok (nepracovní den)
23. února
8. března- Den žen (den pracovního klidu)
1. května- Svátek práce (den pracovního klidu)
7. listopadu- Den říjnové revoluce (den pracovního klidu)

Náboženské svátky v roce 2017:
7. ledna- Narození Krista (pravoslavné Vánoce) (nepracovní den)
16. dubna 2017- Katolické Velikonoce
16. dubna 2017- Pravoslavné Velikonoce
25. dubna 2017- Radunitsa (podle kalendáře pravoslavného vyznání) (nepracovní den)
2. listopadu- Den památky
25. prosince- Vánoce (katolické Vánoce) (den pracovního klidu)

Památná data v roce 2017:
února, 15- Den památky válečníků - internacionalistů
26. dubna
června, 22

Kalendář svátků Běloruska na každý měsíc roku 2017

Leden 2017:

1. ledna 2017- Nový rok
7. ledna 2017- Narození Krista (pravoslavné Vánoce)
1. ledna 2017- Den bankovních a finančních pracovníků (první neděle v lednu)
5. ledna 2017- Den sociálních pracovníků - 5. ledna
19. ledna 2017- Den plavčíků
21. ledna 2017- Den ženijních jednotek
29. ledna 2017- Den běloruské vědy (poslední neděle v lednu)

únor 2017:

15. února 2017- Den památky vojáků-internacionalistů
21. února 2017- Den pracovníků územního hospodářství a kartograficko-geodetické služby
23. února 2017- Den obránců vlasti a ozbrojených sil Běloruské republiky

Březen 2017:

4. března 2017- Policejní den
8. března 2017- Den žen
15. března 2017- Den ústavy Běloruské republiky (státní svátek)
15. března 2017- Den spotřebitelů
18. března 2017- Den vnitřních vojsk
23. března 2017- Den pracovníků hydrometeorologické služby
26. března 2017- Den pracovníků spotřebitelských služeb pro obyvatelstvo a bydlení a komunálních služeb
(čtvrtá neděle v březnu)

duben 2017:

2. dubna 2017- Den jednoty národů Běloruska a Ruska (státní svátek)
2. dubna 2017- Den geologů (první neděle v dubnu)
9. dubna 2017- Den sil protivzdušné obrany (druhá neděle v dubnu)
16. dubna 2017- Katolické Velikonoce
16. dubna 2017- Pravoslavné Velikonoce
26. dubna 2017- Den černobylské tragédie
25. dubna 2017- Radunitsa (podle kalendáře pravoslavného vyznání)

Květen 2017:

1. května 2017- Svátek práce
5. května 2017- Den tisku
7. května 2017- Den pracovníků rozhlasu, televize a spojů
9. května 2017- Den vítězství
14. května 2017- Den státního znaku a státní vlajky Běloruské republiky (druhá neděle v květnu)
15. května 2017- Rodinný den
19. května 2017- Den pracovníků tělesné kultury a sportu (třetí sobota v květnu)
28. května 2017- Den pohraniční stráže
28. května 2017- Den chemiků (poslední květnová neděle)

Červen 2017:

4. června 2017- Meliorator's Day (první neděle v červnu)
11. června 2017- Den pracovníků lehkého průmyslu (druhá neděle v červnu)
18. června 2017- Den zdravotnických pracovníků (třetí neděle v červnu)
22. června 2017- Den národní památky obětí Velké vlastenecké války
24. června 2017- Den vynálezce a inovátora (poslední sobota v červnu)
26. června 2017- Den pracovníků státního zastupitelství
30. června 2017- Den ekonoma

Červenec 2017:

1. července 2017- Den spolupráce (první sobota v červenci)
2. července 2017- Den pracovníků vodní dopravy (první neděle v červenci)
3. července 2017- Den nezávislosti Běloruské republiky (Den republiky)
9. července 2017- Den daňových úřadů (druhá neděle v červenci)
16. července 2017- Den metalurgů (třetí neděle v červenci)
25. července 2017- Den hasičů
30. července 2017- Trade Workers Day (poslední neděle v červenci)

Srpen 2017:

2. srpna 2017- Den výsadkářů a speciálních operačních sil
6. srpna 2017- Den železničního vojska
6. srpna 2017- Den železničářů (první neděle v srpnu)
13. srpna 2017- Den stavitelů (druhá neděle v srpnu)
20. srpna 2017- Den letectva (třetí neděle v srpnu)
23. srpna 2017- Den státních pracovníků statistiky
27. srpna 2017- Den horníků (poslední neděle v srpnu)

září 2017:

1. září 2017- Den znalostí
3. září 2017- Den pracovníků ropného, ​​plynárenského a palivového průmyslu (první neděle v září)
3. září 2017- Den běloruského spisovného jazyka (první neděle v září)
10. září 2017- Tankers Day (druhá neděle v září)
15. září 2017- Den knihoven
17. září 2017- Den lesních dělníků (třetí neděle v září)
19. září 2017- Den míru (třetí úterý v září)
20. září 2017- Den celníka
24. září 2017- Den strojního inženýra (poslední neděle v září)

Říjen 2017:

1. října 2017- Den seniorů
1. října 2017- Den učitelů (první neděle v říjnu)
6. října 2017- Den archivářů
8. října 2017- Den kulturních pracovníků (druhá neděle v říjnu)
14. října 2017- Den matek
14. října 2017- Den standardizace
15. října 2017- Den pracovníků farmaceutického a mikrobiologického průmyslu
29. října 2017- Den motoristů a stavitelů silnic (poslední neděle v říjnu)

Listopad 2017:

5. listopadu 2017- Den pracovníků civilního letectví (první neděle v listopadu)
7. listopadu 2017- Den říjnové revoluce
19. listopadu 2017- Den pracovníků v zemědělství a zpracovatelském průmyslu
zemědělsko-průmyslový komplex (třetí neděle v listopadu)
19. listopadu 2017- Den raketových sil a dělostřelectva

prosinec 2017:

2. prosince 2017- Den pojišťovacích pracovníků (první sobota v prosinci)
3. prosince 2017- Den osob se zdravotním postižením Běloruské republiky
3. prosince 2017- Den právníků (první neděle v prosinci)
20. prosince 2017- Den zaměstnance bezpečnostních orgánů státu
22. prosince 2017- Den energetického pracovníka
25. prosince 2017- Narození Krista (katolické Vánoce)

Katolický kalendář na rok 2017

Katolické oslavy

Nekolejné oslavy s pevným datem:

• 1. ledna – Blahoslavená Panna Maria... Slavnost Nejsvětější Bohorodice. Světový den míru (Den celosvětových modliteb za mír). V 19. století se v katolických zemích na Silvestra organizovaly velké ohně a pochodně. Světový den míru je svátkem římskokatolické církve, slaví se každoročně 1. ledna, v den oslav Matky Boží Marie.
• 5. ledna — Štědrý večer- předvečer (večer) svátku Zjevení Páně. Štědrý večer se koná v předvečer Zjevení Páně a narození Krista. Někdy se také zmiňuje Štědrý večer na Zvěstování a sobota prvního týdne Velkého půstu – na památku zázraku Theodora Tyrona.
• 6. ledna – Epiphany(Den Tří králů). Epiphany, Theophany (Epiphany, Theophany) V západní církvi se svátek nazýval Epiphany (řecky Epiphany, Theophany), protože během křtu Ježíše Krista došlo ke zvláštnímu zjevení všech tří božských osob: Bůh Otec z nebe svědčil pokřtěného Syna a Ducha svatého v podobě holubice sestoupili na Ježíše, čímž potvrdili Slovo Otce. Tři události v Ježíšově životě se slaví současně: klanění tří králů, křest a zázrak v Káně Galilejské. Slavnost Zjevení Páně neboli Zjevení Páně je spolu s Velikonocemi nejstarším křesťanským svátkem. Je zasvěcena křtu Ježíše Krista Janem Křtitelem v řece Jordán. Obsahem svátku je také evangelní legenda o uctívání Ježíška králů (v jiné tradici - mudrců) - Kašpara, Melchiora a Belsazara, kteří přišli s dary do Betléma. Na památku zjevení Krista pohanům a uctívání tří králů se v kostelech slouží mše svaté. Podle evangelijní tradice se oběti mudrců vykládají jako obětiny Kristu Králi – zlato, Kristu Bohu – kadidlo, Kristu muži – myrha.
• 19. března – Den svatého Josefa, zasnoubení Panny Marie.
• 25. března – Zvěstování Panně Marii.
• 24. června – Narození svatého Jana Křtitele... Svátek má připomínat události spojené s narozením Jana Křtitele, které jsou popsány v Lukášově evangeliu (Lk 1, 24-25, 57-68, 76, 80). Podle učení judaismu by se měl před příchodem Mesiáše objevit jeho předchůdce – předchůdce, který je v souladu s Malachiášovým proroctvím (Mal 4,5) považován za proroka Eliáše. V křesťanství je učení o zvěstovateli Mesiáše - Ježíši Kristu - spojeno s obrazem proroka Jana Křtitele, který obnovil a pokračoval v Eliášově službě. Jak nám říká evangelium, sám Ježíš nazval Jana „Eliáše, který musí přijít“ (Mt 11:14). Výrazným rysem svátku svatého Jana jsou ohně, vatry, ohňostroje, zapalované nejen na vesnicích, ale i na náměstích velkých měst. Věřící chodí s pochodněmi na veřejné modlitby do nejbližších kaplí. Oslava svátku svatého Jana pokračuje několik dní až do svátku svatého Petra a Pavla (29. června). Ve Francii je kult svatého Jana obzvláště rozšířen: více než tisíc farností ho považuje za svého patrona.
• 29. června – Den svatých apoštolů Petra a Pavla... Apoštolové Petr a Pavel jsou zvláště uctíváni jako učedníci Ježíše Krista, kteří po smrti a zmrtvýchvstání Krista začali kázat a šířit učení evangelia po celém světě.
• 15. srpna – Nanebevzetí a Nanebevzetí Panny Marie... Svátek vychází z pravdy, že Marie, která zemřela přirozenou smrtí a byla pohřbena v Getsemanech, vystoupila do nebe: po otevření její rakve byla místo ostatků objevena kytice růží. V roce 1950 papež Pius XII. zvláštním výnosem přijal Dogma o tělesném nanebevzetí Matky Boží do nebe. V tento den je tradicí přinášet Marii jako dar první plody nové úrody. Svátek provází slavnostní bohoslužba a církevní průvod.
• 1. listopadu – svátek všech svatých... Den rodičů. Památný den Památky zesnulých jsou v katolické církvi zasvěceny první dva listopadové dny: 1. listopad následují po sobě svátek všech svatých a 2. listopad Svátek všech svatých byl zaveden na začátku 7. papežem Bonifácem IV. a později, na počátku 11. století byl ustanoven Den památky zesnulých, postupem času splynuly v jeden den - Den památky svatých a zesnulých. Katolická církev považuje zachovávání vzpomínkových obřadů za důležitou povinnost všech věřících. Lidé by měli pamatovat na ty, kteří zemřeli, ale mohou být v očistci, kde je Bůh očišťuje, spasené, od následků hříchu. Dobré skutky a modlitby a pokání živých mohou zkrátit dobu pobytu v očistci. První den tráví katolíci v kostelech, účastní se mší svatých a druhý den ráno jdou na hřbitov, často s modlitbami a zpěvy v obecném průvodu. Modlí se tam, uklízejí hroby a nechávají hořící svíčky. Slavností Krista Krále končí liturgický rok římskokatolické církve.
• 8. prosince – Den Neposkvrněného Početí Panny Marie... Podle katolické nauky byl vyvolený Nebeského Otce od narození očištěn od následků dědičného hříchu.
• 25. prosince – Narození... Církev učí, že Kristovo narození otevřelo cestu ke spáse duše a věčnému životu pro každého věřícího. Ve všech katolických zemích je rozšířen zvyk vyrábět jakýsi betlém. Jedná se o zvyk církevního původu připisovaný svatému Františku z Assisi. Od 13. století jsou v katolických kostelech uspořádány malé výklenky, ve kterých jsou pomocí figurek ze dřeva, porcelánu a malované hlíny zpodobňovány výjevy z legendy o narození Krista. Vánoce jsou rodinné svátky. V předvečer svátku, na Štědrý den, se tradiční rodinné jídlo skládá z postních jídel. Jedná se o ryby, zeleninu a ovoce, sladkosti. Po vzhledu první hvězdy začínají v chrámech slavnostní bohoslužby, jejichž přítomnost je pro katolíky povinná. Na první svátek vánoční se podává sváteční krmení - masité pokrmy: vepřové, krůtí, husí, šunka. Hojnost na svátečním stole je považována za záruku pohody v novém roce. Přijměte vzájemné dávání dárků všude

Oslavy převrácení (každý rok s novým, flexibilním datem):

• 16. dubna (neděle)- Katolické Velikonoce Na Bílou sobotu večer začíná ve všech kostelech oslava velké slavnosti. Po západu slunce se slouží první velikonoční liturgie (mše) – zapalují se velikonoční svíce. Středobodem velikonoční slavnosti je vzkříšený Kristus. Na velikonoční neděli ráno, po slavnostní ranní mši, obcházejí děti a mládež dům s písněmi a blahopřáními, podobnými vánočním koledám. Mezi velikonoční zábavou jsou nejoblíbenější hry s barevnými vejci: hází se po sobě, kutálejí se po nakloněné rovině, lámou se, skořápky se rozhazují. Příbuzní a přátelé si vyměňují obarvená vajíčka, kmotři je dávají svým kmotřetům, dívky svému milému výměnou za palmové ratolesti. Za úsvitu spěchali k hrobu Ježíše, manželky myrhové. Před nimi Anděl sestoupí do hrobu a odvalí od něj kámen, dojde k zemětřesení a stráže uvrhnou do strachu. Anděl říká manželkám, že Kristus vstal z mrtvých a že je předejde v Galileji. Den časného rána, kdy byl Kristus vzkříšen, se blížil k večeru. Jeho učedníci byli navzdory příběhu o myrhovcích ve smutném zmatku a váhání. Potom večer téhož dne Pán neváhal, aby se nejprve ukázal dvěma z nich, kteří „směřovali do vesnice šedesáti stadionů z Jeruzaléma, zvané Emauzy; a mluvili mezi sebou o všech těchto událostech." Slovo „Velikonoce“ k nám přišlo z řečtiny a znamená „průchod“, „vysvobození“. V tento den slavíme vysvobození celého lidstva skrze Krista Spasitele z otroctví ďábla a dar života a věčné blaženosti pro nás. Jako Kristova smrt na kříži završila naše vykoupení, tak nám Jeho vzkříšení poskytlo věčný život.
• 25. května (čtvrtek) – Nanebevstoupení Páně(40. den po Velikonocích). Poté, co byl Kristus vzkříšen, Kristovi učedníci zažili svátek. Celých 40 dní se jim někdy zjevoval, pak jedné osobě a pak všem najednou. Učedníci viděli, jak Kristus vystoupil nad zemi, což bylo symbolem toho, že až přijde konec světa, vrátí se na zem stejně, jako odešel k Otci. Kristus při svém Nanebevstoupení slíbil svým učedníkům, že k nim desátého dne sestoupí jako Utěšitel od Boha Otce v podobě Ducha svatého. Uskuteční se jediné zjevení Nejsvětější Trojice (Otec, Syn a Duch svatý).
• 4. června (neděle) – letnice(Seslání Ducha svatého), (7. neděle po Velikonocích - 50. den po Velikonocích). Deset dní po Nanebevstoupení Páně se naplnilo zaslíbení Pána Ježíše Krista a Duch svatý sestoupil na své učedníky-apoštoly od Boha Otce v podobě ohnivých jazyků. Studenti tak byli schopni ovládat všechny jazyky světa a mohli vyučovat křesťanství po celém světě.
• 11. června (neděle) – Den Nejsvětější Trojice(Neděle, 7. den po Letnicích). Od 14. století se první neděle po Letnicích v katolické církvi nazývá svátkem Nejsvětější Trojice. Trojicí v křesťanských představách je Bůh, jehož podstata je jedna, ale Jeho bytí je osobním vztahem tří hypostází: Otec – bezpočátkový Původ, Syn – absolutní Smysl vtělený do Ježíše Krista a Duch svatý – život- dávat Origin. Podle katolické nauky pochází Třetí hypostáze z První a Druhé (podle pravoslavných - z první).
• 15. června (čtvrtek) – Svaté Tělo a Krev Kristova(Čtvrtek 11. den po Letnicích). Jedná se o relativně nový katolický svátek, oficiálně ustanovený na připomínku ustanovení svátosti přijímání (eucharistie) Ježíšem Kristem. Katolická církev považuje eucharistii za posvátný dar, který Kristus zanechal své církvi.
• 23. června (pátek) – Nejsvětější Srdce Ježíšovo(Pátek, 19. den po Letnicích). Svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se slaví v pátek, 19. den po Letnicích, a tedy i osmý den po svátku Těla a Krve Kristovy. Tématem svátku je láska Boží projevená nám v srdci, vděčnost za ni a udělená spása. Je to Ježíš, kdo je zdrojem vykoupené a vykupující milosrdné a uzdravující lásky, která nám pomáhá růst v lásce ke Kristu a skrze něj v lásce ke všem našim bližním.
• 17. dubna (pondělí) – Velikonoční pondělí... slaveno na památku prvního dne po vzkříšení Ježíše Krista. Bible říká, že po vzkříšení se Kristus svým dvěma zarmouceným učedníkům zjevil nepoznaný. Podělil se s nimi o cestu do vesnice Emauzy nedaleko Jeruzaléma a večeři. „... Vzal chléb, požehnal ho, lámal ho a dával jim. Pak se jim otevřely oči a poznali Ho. Ale stal se pro ně neviditelným. A řekli si: Nehořelo v nás srdce naše, když k nám mluvil na cestě a když nám vykládal Písmo? A v tutéž hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma a našli pohromadě jedenáct apoštolů a ty, kteří byli s nimi, kteří řekli, že Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi. A vyprávěli o tom, co se stalo na cestě a jak Ho poznali při lámání chleba. Když o tom mluvili, sám Ježíš stál uprostřed nich a řekl jim: Pokoj vám."

Katolické svátky

Pevné svátky:

• 2. února – Představení Páně... Na památku slov spravedlivého Simeona, který nazval Ježíše „světlem k osvícení pohanů“, o svátku Setkání z 11. století. v kostelech se provádí obřad svěcení svící, které se pak zapalují při bohoslužbě. Věřící po celý rok pečlivě uchovávají modlitební svíčky a zapalují je, když se obrátí ke Kristu v modlitbě v těžkých chvílích pro ně: během nemoci, rodinných potíží a jiných každodenních těžkostí. Svátek je ustanoven na památku významné události pro křesťany - setkání (slovanské setkání) v jeruzalémském chrámu Jezulátka se spravedlivým starším Simeonem. Setkání v římskokatolické církvi je svátkem Očišťování Panny Marie, věnovaným památce přinášení Ježíška do chrámu a očistného obřadu, který jeho matka vykonala čtyřicátý den po narození 1. dítě. Jako očistný rituál se v kostelech žehnaly svíčky a po ulicích a polích chodila celá procesí s hořícími svícemi.
• dubna, 4 – Den svatého Isidora... Katolický svatý Isidor ze Sevilly (asi 560 - 4. dubna 636), biskup ze Sevilly, proslul nejen svou zbožností, ale i láskou k vědě. Je autorem jedné z prvních knih o etymologii, první, která představila Aristotelovo dílo ve Španělsku, byl reformátorem a otevřeným myšlením. Svatý Isidor je považován za jednoho z posledních starověkých křesťanských filozofů a také za posledního z otců velké latinské církve. Je považován za patrona internetu.
• 30. května – Den svaté Johanky z Arku.
• 31. května – Návštěva Panny Marie Alžběty... Setkání Marie a Alžběty, Návštěva Marie - setkání Panny Marie a spravedlivé Alžběty, ke kterému došlo několik dní po Zvěstování; popsané v Lukášově evangeliu (Lukáš 1:39-56). Podle Lukášova evangelia, když se Panna Maria během zvěstování od archanděla Gabriela dozvěděla, že její bezdětná sestřenice Alžběta ve středních letech je konečně těhotná, okamžitě odjela z Nazareta, aby ji navštívila do „města Judy“. Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě poskočilo v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem a řekla: "Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný je plod tvého lůna!"
• 11. června – Den svatého Barnabáše... Svatý apoštol Barnabáš je jedním ze světců ze sedmdesáti apoštolů.
• 13. června – Den svatého Antonína... Svatý Antonín Paduánský je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších a široce uctívaných světců katolické církve.
• 6. srpna – Proměna... Na konci cesty pozemského života Pán Ježíš Kristus zjevil svým učedníkům, že musí trpět za lidi, zemřít na kříži a být vzkříšen. Poté pozvedl tři apoštoly – Petra, Jakuba a Jana – na horu Tábor a byl před nimi proměněn: Jeho tvář se rozzářila a Jeho šaty oslnivě zbělely. Dva starozákonní proroci – Mojžíš a Eliáš – se zjevili Pánu na hoře a rozmlouvali s Ním, a hlas Boha Otce z jasného oblaku, který zastínil horu, svědčil o Božství Kristově. Skrze Proměnění na hoře Tábor ukázal Pán Ježíš Kristus učedníkům slávu svého Božství, aby během Jeho nadcházejícího utrpení a smrti na kříži neotřásli svou vírou v Něho - Jednorozeného Syna Božího.
• 8. září-. Svátek Narození Matky Boží Panny Marie je zasvěcen památce narození Matky Ježíše Krista - Blahoslavené Panny Marie.
• 14. září – Povýšení kříže Páně... Svátek je ustanoven na památku odhalení kříže Páně, k němuž podle církevní tradice došlo roku 326 v Jeruzalémě poblíž Kalvárie – místa ukřižování Ježíše Krista. Od 7. století se s tímto dnem začala spojovat vzpomínka na návrat Životodárného kříže z Persie od řeckého císaře Herakleia.
• 24. prosince – Katolický Štědrý večer... Přísný půst na Štědrý den je nepovinný, ale v mnoha katolických zemích je přijímán jako zbožná tradice. Jídlo je náboženské a velmi slavnostní. Před samotným začátkem hostiny se čte úryvek z evangelia svatého Lukáše o narození Krista a čte se společná rodinná modlitba. Celý rituál štědrovečerního jídla vede otec rodiny. Ve východoevropských zemích je zvykem při tomto jídle lámat oplatky (vánoční chléb). Po skončení rodinného jídla se věřící odeberou do kostela na štědrovečerní bohoslužbu. Ti, kteří se na Štědrý večer postí, odmítají jídlo až do první hvězdy, kdy půst končí. K samotné tradici půstu „k první hvězdě“ se váže legenda o zjevení betlémské hvězdy, která oznamovala narození Krista, ale v církevní listině není zaznamenána. Je obvyklé mluvit s mýdly (kutya) - zrny namočené pšenice s medem a ovocem - v souladu se zvykem, když se ti, kdo se připravují na křest, hodlají jej vykonat na Štědrý den, připravovali na svátost půstem a po křtu jedli med – symbol sladkosti duchovních darů.
• 28. prosince – Den svatých nevinných dětí z Betléma... Den památky zničení všech dětí, které mohly být svým věkem Kristem, na příkaz krále Heroda.

Pohyblivé svátky (každý rok s novým, flexibilním datem):

• 1. března (středa) — Popeleční středa, den zahájení katolického půstu. Slaví se 45 kalendářních dní před Velikonocemi. V tento den je nařízen přísný půst. Odpovídá ortodoxnímu čistému pondělí.
• 9. dubna (neděle) – Vjezd Hospodinův do Jeruzaléma(Kvetná neděle). Poslední neděle před Velikonocemi.
• 31. prosince (neděle) – Svatá rodina... Panna Maria s dítětem Ježíšem Kristem a jejím manželem Josefem Snoubencem. Katolický svátek slavený příští neděli po Vánocích.

Katolické památné dny

Pamětní dny s pevným datem:

• 26. července – Svatí Joachim a Anna, rodiče P. Marie.
• 7. října – Blahoslavená Panna Maria Růžencová.
• 2. listopadu – vzpomínkový den.
• 21. listopadu – Uvedení Panny Marie do chrámu... Křesťanský svátek založený na svaté tradici, kdy rodiče Bohorodice, svatý Joachim a svatá Anna, při plnění slibu zasvětit své dítě Bohu ve věku tří let, přivedli svou dceru Marii do jeruzalémského chrámu, kde žila do r. její zasnoubení se spravedlivým Josefem.

Pohybující se nezapomenutelné dny (každý rok s novým, flexibilním datem):

• 24. června (sobota)– Neposkvrněné Srdce Panny Marie(20. den v 50)

Půst a postní dny

• Skvělý příspěvek — od 1. března (středa) do 15. dubna (sobota)
  Postní doba v římskokatolické církvi začíná Popeleční středou (v Ambroziánovi - v pondělí a Popeleční středa není v kalendáři zvýrazněna vůbec), 46 kalendářních dnů před Velikonocemi, i když poslední tři dny před Velikonocemi jsou v liturgickém kalendáři přiděleny v samostatné období: Nejsvětější velikonoční Trojice. Před liturgickou reformou v roce 1969 byly také tři přípravné týdny před začátkem půstu, z nichž první se jmenoval Septuagesima, následovala Sexagesima a Quinquagesima (60 a 50). Půst spočívá v duchovní a fyzické abstinenci od excesů (v jídle i v skutcích). Hlavním prvkem půstu je obřad, který si každý věřící dává před jeho zahájením. Vyhláška se může týkat omezení v jídle, v zábavě, ve snaze vykonat skutky milosrdenství atp. Všechny dny kromě neděle - doporučuje se půst (žádná abstinence). S Velikonocemi je liturgicky spojen poslední týden velkého půstu – „pašijový“ nebo „svatý“ týden. V této době se konají bohoslužby na památku Kristova utrpení a smrti, jejímž tématem je pozemský život Ježíše Krista, počínaje jeho vjezdem do Jeruzaléma. Každý den Svatého týdne je uctíván jako „Velký“. První z nich je Květná neděle, která předchází Velikonoční neděli. V tento den je zvykem v kostele světit ratolesti palmy, olivy, vavřínu, zimostrázu, vrby. Velké větve jsou ozdobeny sladkostmi, ovocem, stuhami a prezentovány dětem. Zasvěcené větve jsou připevněny k hlavě postele, u krucifixů, krbů, ve stáncích. Od Zeleného čtvrtka až do sobotního poledne kostelní varhany a zvony mlčí. Jedná se o období Triduum Paschalis – čtvrtek, pátek a sobota. Večer na Bílou sobotu začíná ve všech kostelech oslava velké slavnosti. Po západu slunce se slouží první velikonoční liturgie (mše) – zapalují se velikonoční svíce. Důležité dny během půstu: Neděle odpuštění je první nedělí postní. Zelené pondělí je prvním pondělím postní doby.
• Příchod přichází - 26. listopadu(Neděle) Příchod- doba čekání na Narození Krista. 4 neděle před Vánocemi: období soustředění, přemýšlení o nadcházejícím příchodu Krista (jak ve svátek Vánoc, tak při druhém příchodu) atd. Věřící se připravují na druhý příchod Krista, vzpomínají na proroky a Jana Křtitele. předpověď o příchodu Spasitele. Katolická církev považuje advent za čas všeobecného pokání.
• 3. prosince (neděle)- Druhá adventní neděle.
• 10. prosince (neděle)- Radujte se. Třetí adventní neděle je třetí adventní nedělí v liturgickém kalendáři katolické církve a řady protestantských církví. Tento den – jakási přestávka v adventu – symbolizuje radost z nadcházejícího svátku. Toto je jediný adventní den, kdy kněží mají právo sloužit nikoli ve fialových rouchách, symbolizujících pokání, ale v růžových, symbolizujících radost. V tento den je dovoleno zdobit chrám květinami a růžovými ozdobami. Podobný den existuje v období Velkého půstu – toto je Laetare, čtvrtá neděle Velkého půstu.
• 17. prosince(Neděle)
• Pátek po celý rok (až na výjimky) je pátek.
• Zdržování se jídla před přijímáním svátosti je eucharistický (liturgický) půst.

Ortodoxní kalendář na rok 2017

• 16. dubna (neděle) - Světlé vzkříšení Krista (Velikonoce) Velikonoce - Jasné vzkříšení Krista Slavnost Jasného vzkříšení Krista, Velikonoce, je hlavní událostí roku pro pravoslavné křesťany a největším pravoslavným svátkem. Slavnostní bohoslužby trvají 40 dní, do svátku Nanebevstoupení Páně (9. června). Po celou tu dobu se věřící zdraví navzájem slovy "Kristus vstal z mrtvých!" - "Opravdu vzkříšen!" „Za úsvitu jsme spěchali k hrobu Ježíše, manželky myrhové. Před nimi Anděl sestoupí do hrobu a odvalí od něj kámen, dojde k zemětřesení a stráže uvrhnou do strachu. Anděl říká manželkám, že Kristus vstal z mrtvých a bude je předcházet v Galileji... Den, v jehož časném ránu byl Kristus vzkříšen, se blížil k večeru. Jeho učedníci byli navzdory příběhu o myrhovcích ve smutném zmatku a váhání. Potom večer téhož dne Pán neváhal, aby se nejprve ukázal dvěma z nich, kteří „směřovali do vesnice šedesáti stadionů z Jeruzaléma, zvané Emauzy; a mluvili mezi sebou o všech těchto událostech." Slovo „Velikonoce“ k nám přišlo z řečtiny a znamená „průchod“, „vysvobození“. V tento den slavíme vysvobození celého lidstva skrze Krista Spasitele z otroctví ďábla a dar života a věčné blaženosti pro nás. Jako Kristova smrt na kříži završila naše vykoupení, tak nám Jeho vzkříšení poskytlo věčný život.

Dvanáct volných prázdnin

• 6. ledna Štědrý den (nomád) - Předvečer narození Krista (Eve, Christmas Eve) Štědrý den se slaví také 18. ledna, v předvečer Zjevení Páně. Někdy se také zmiňuje Štědrý večer na Zvěstování a sobota prvního týdne Velkého půstu – na památku zázraku Theodora Tyrona. Název pochází ze slova "sychivo" (původně - pšeničná zrna namočená ve šťávě ze semen). Tradičně je na Štědrý den zvykem odmítat jídlo až do první hvězdy, kdy půst končí. K samotné tradici půstu „k první hvězdě“ se váže legenda o zjevení betlémské hvězdy, která oznamovala narození Krista, ale v církevní listině není zaznamenána. Je obvyklé mluvit s mýdly (kutya) - zrny namočené pšenice s medem a ovocem - v souladu se zvykem, když se ti, kdo se připravují na křest, mají v úmyslu jej vykonat na Štědrý den, připravují na svátost půstem a po křtu jedli med – symbol sladkosti duchovních darů.
• 7. ledna — Narození.Na základě svědectví evangelia se církevní svátek Narození Krista blíží zimnímu slunovratu a v celé Evropě se slaví 25. prosince. V Rusku ztratil svátek svou astronomickou shodu se slunovratem. Ruská pravoslavná církev slaví svátek ve starém stylu 7. ledna.
• 19. ledna — Křest Páně (Epiphany)... Svátek slavený na počest křtu Ježíše Krista v řece Jordán Janem Křtitelem. Při křtu podle evangelií sestoupil na Ježíše Duch svatý v podobě holubice. Zároveň hlas z nebe hlásal: "Toto je můj milovaný Syn, v němž mám zalíbení." Došlo k projevení Boha (Theofanie) v plnosti Trojice (Bůh Syn byl pokřtěn, Bůh Otec promluvil z nebe, Bůh Duch Svatý sestoupil v podobě holubice). Na svátek Zjevení Páně nebo Zjevení Páně je voda požehnaná. Někdy se zasvěcení provádí přímo na vodních plochách ve speciálně proražených ledových dírách, které se nazývají „Jordánsko“, na památku křtu Krista v Jordánu. V těchto ledových dírách je také tradice koupání. Pokud je někdo v tento den pokřtěn - být pro něj nejšťastnějším člověkem na celý život. Za dobré znamení se také považuje, pokud se v tento den dohodnou na budoucí svatbě. "Epiphany arm-wrestling - do šťastné rodiny," - řekli lidé.
• 25. ledna — Den Taťány... Památný den velké mučednice Tatiany. Dne 12. ledna 1755, v den památky velké mučednice Taťány, císařovna Elizaveta Petrovna podepsala dekret o založení Moskevské univerzity „pro společnou slávu vlasti“. Hrabě Ivan Ivanovič Šuvalov, budoucí kurátor univerzity, jí tuto petici záměrně předložil v den narozenin své matky Taťány Šuvalové. Tak se zrodil slavný svátek Moskvy a poté všech ruských studentů Den Taťány.
• února, 15 — Představení Páně... Slovanské slovo „setkání“ se do moderní ruštiny překládá jako „setkání“. Setkání je setkáním lidstva v osobě staršího Simeona s Bohem. Setkání symbolizuje setkání Starého a Nového zákona.
• 7. dubna — Zvěstování přesvaté Bohorodice... Zvěstování – zprostředkovává hlavní význam události s ním spojené: zvěstování dobré zprávy Panně Marii o početí a narození jejího Jezulátka.
• 19. srpna-: druhý spasitel srpna - podle Církevní charty je u jídla povolena ryba. Jednoho dne, říká evangelium, Ježíš vystoupil na horu se třemi učedníky – Petrem, Janem a Jakubem. Tato hora byla v Galileji. Na jejím vrcholu se Ježíš začal modlit a během modlitby se jeho tvář náhle proměnila, stala se jako slunce, zatímco jeho šaty zbělely jako světlo. V tu chvíli se objevil jasný oblak, z něj vyšli dva velcí proroci starověku - Mojžíš a Eliáš, a zazněl hlas: „Hle, toto je můj milovaný Syn; Poslouchej ho. "
• 28. srpna – Usnutí Přesvaté Bohorodice
• 21. září – Narození Panny Marie
• 27. září
• 4. prosince — Úvod do chrámu Přesvaté Bohorodice... Křesťanský svátek založený na svaté tradici, kdy rodiče Bohorodice, svatý Joachim a svatá Anna, při plnění slibu zasvětit své dítě Bohu ve věku tří let, přivedli svou dceru Marii do jeruzalémského chrámu, kde žila do r. její zasnoubení se spravedlivým Josefem. V tento den, podle lidové pověsti, sama Winter jezdí po zemi ve sněhobílém kožichu a svým ledovým dechem přináší sněhové vzory na okenní tabule.

Dvanáct svátků

• 9. dubna (neděle) — Vjezd Hospodinův do Jeruzaléma... Květná neděle - (příjezd Ježíše do Jeruzaléma na oslu, kdy ho lidé zdravili házením palmových ratolestí na cestu - v Rusku je nahrazuje vrba) - poslední neděle před Velikonocemi. Ryby jsou u jídla povoleny.
• 25. května (čtvrtek) — Nanebevstoupení Páně ... (nanebevstoupení Ježíše Krista do nebe za přítomnosti učedníků - apoštolů od 12) - 40. den po Velikonocích. Poté, co byl Kristus vzkříšen, Kristovi učedníci zažili svátek. Celých 40 dní se jim někdy zjevoval, pak jedné osobě a pak všem najednou. Učedníci viděli, jak Kristus vystoupil nad zemi, což bylo symbolem toho, že až přijde konec světa, vrátí se na zem stejně, jako odešel k Otci. Kristus při svém Nanebevstoupení slíbil svým učedníkům, že k nim desátého dne sestoupí jako Utěšitel od Boha Otce v podobě Ducha svatého. Uskuteční se jediné zjevení Nejsvětější Trojice (Otec, Syn a Duch svatý). Svátek Nejsvětější Trojice u východních Slovanů měl celý cyklus svátků, které začínají po sedmém čtvrtku po Velikonocích. Tento čtvrtek připadá těsně před Trojici a jmenuje se Semík. V tento den se odedávna připomínají mrtví, kteří nezemřeli vlastní smrtí. Především utonulí lidé, sebevrazi a také děti, které zemřely nepokřtěné. Pak byla Rodičovská sobota, které se také říkalo „Trojice dědečkové“. Tento den byl považován za jeden z hlavních vzpomínkových dnů. Pak přišel den Trojice, který byl často nazýván Rusal nebo Zelený. A pak Trinity neboli Zelený týden. V Zeleném týdnu jsou dva zvláštní dny - pondělí duchovního dne a čtvrtek - Navskaya Trinity nebo "Velký den Rusalky". Ukrajinci a Bělorusové nazývají tyto dny Zelené Vánoce. Všechny tyto dny se nazývaly Zelené právě proto, že kult vegetace má dnes zvláštní význam. Ve dnech Trojice se sklízela trojiční zeleň - pokácené mladé břízy, větve břízy, javoru, dubu, lípy, jasanu, lísky atd., jakož i bylin a květin; pak se z ní pletly věnce, nošené na hlavě o Trojici a v jiných slavnostních termínech, zdobené zelení vně i uvnitř domů, zapojované do všech hospodářských budov, bran, studní; dávat věnce na rohy krav, házet větve do zahrady. Na Den duchů byla část zelených Trinity sbírána, sušena a používána jako talisman proti zlým silám, bleskům, ohni nebo pro věštění, léčivou magii atd., plavala na vodě, házela do stromů. Povinné ničení trojiční zeleně na konci svátečního období bylo motivováno potřebou zbavit se mořských panen, kterým končil termín povoleného pobytu na zemi. Trinity, Green Christmastide - cyklus vzájemně propojených svátků: Semik Trinity Univerzální Rodičovská Sobota Trinity (letnice) - Trinity Sunday Spirits Day Navskaya Trinity
• 3. června (sobota) – Trojiční sobota nebo „Trojiční dědečkové“, "Rovný". Univerzální rodičovská sobota Trinity. Den památky zesnulých. V současné době existuje nesprávný zvyk považovat svátek Nejsvětější Trojice za den rodičů. Ve dnech rodičovství navštěvují pravoslavní křesťané kostely, kde se konají pohřební služby. V těchto dnech je zvykem přinášet u pohřebního stolu (předvečer) oběti – různé produkty (s výjimkou masa).
• 4. června (neděle) — Den Nejsvětější Trojice. letnice... "Rusalnaja" nebo "Zelená" - sestoupení Ducha svatého na apoštoly v podobě plamenných jazyků 50. den po Velikonocích. Deset dní po Nanebevstoupení Páně se naplnilo zaslíbení Pána Ježíše Krista a Duch svatý sestoupil na své učedníky-apoštoly od Boha Otce v podobě ohnivých jazyků. Studenti tak byli schopni ovládat všechny jazyky světa a mohli vyučovat křesťanství po celém světě. Nejsvětější Trojice je jedním z nejkrásnějších pravoslavných svátků. V tento den je zvykem zdobit dům březovými, lipovými nebo javorovými větvemi a také polními květinami. Odtud pochází druhý název tohoto svatého svátku – Zelená neděle. Po Trojiční neděli následoval Týden trojice (nebo „ruský“, „drát“).

Skvělé prázdniny

• 14. ledna — Obřízka Páně.Nový rok starý styl. Svědectví o oslavě Obřezání Páně ve východní církvi pocházejí již ze 4. století. Osmého dne po svém narození přijal Ježíš Kristus podle starozákonního zákona obřízku zavedenou pro všechny nemluvňata mužského pohlaví jako znamení smlouvy Boží s praotcem Abrahamem a jeho potomky. V Rusku je datum Obřízky Páně v sekulárním kontextu všeobecně známé jako „Starý nový rok“, protože až do roku 1918 se shodoval se začátkem nového roku (takzvaný občanský nový rok).
• 7. července — Narození Jana Křtitele... Na základě evangelijního svědectví o 6měsíčním věkovém rozdílu mezi Janem a Kristem se církevní svátek Narození Jana blížil letnímu slunovratu (a Narození Krista zimnímu). Slunce tedy ve znamení Krista začíná vycházet a ve znamení Jana se začíná snižovat (podle slov samotného Jana „on musí růst, ale já musím ubývat“ - latinsky Illum oportet crescere, mě autem minui). Ruská pravoslavná církev slaví svátek ve starém stylu 7. července.
• 8. července — Den Petra a Fevronie Den rodiny, lásky a věrnosti (den manželské lásky a rodinného štěstí) je lidový pravoslavný svátek, který se často staví proti katolickému Valentýnu (14. února - v Rusku se slaví především mezi mládeží). Peter a Fevronia jsou ortodoxní patroni rodiny a manželství, jejichž manželský svazek je považován za vzor křesťanského manželství. Podle legendy Petr pár let před vládou zabil ohnivého hada, ale potřísnil se jeho krví a onemocněl malomocenstvím, ze kterého ho nikdo nedokázal vyléčit. Legenda praví, že ve snu bylo princi odhaleno, že by mohl být vyléčen dcerou „stromníka“ (včelaře), který vytáčel divoký med, Fevronií, rolnicí z vesnice Laskovoy v Rjazani. Fevronia Petra vyléčila a on se s ní oženil. Ve stáří, když složili mnišské sliby, modlili se k Bohu, aby zemřeli v jeden den, a odkázali svá těla k uložení do jedné rakve, když předem připravili hrob z jednoho kamene s tenkou přepážkou. Zemřeli ve stejný den a hodinu. Vzhledem k tomu, že pohřeb v jedné rakvi je neslučitelný s mnišskou hodností, byla jejich těla uložena v různých klášterech, ale další den byli spolu. Den sponzoroval rodinu a lásku. První sečení. V tento den poslední mořské panny opouštějí břehy hluboko do nádrží, takže se již dalo bezpečně koupat. Po hrách Kupala byly snoubenecké páry určeny a tento den sponzorovaly rodinu a lásku. Za starých časů, od tohoto do Michajlova dne (21. listopadu), se hrály svatby.
• červenec, 12 — Svatí Petr a Pavel... První zmínka o svátku pochází ze 4. století. Podle tradice se svátek poprvé slavil v Římě, jehož biskupové vedou svou posloupnost od apoštola Petra. 29. června (podle juliánského kalendáře) roku 258 se v Římě uskutečnilo přemístění ostatků apoštolů Petra a Pavla. Postupem času se obsah této události ztratil a den 29. června (12. července) začal být považován za den společného mučednictví svatých Petra a Pavla.
• 2. srpna – Ilyinův den... Vzpomínka na proroka Eliáše (IX. století př. n. l.) Mezi mnoha jmény, která naplňují křesťanské měsíce, zaujímá zvláštní místo jméno proroka Eliáše, který žil téměř před třemi tisíci lety. Jen málo ze světců se těší takové úctě mezi pravoslavnými lidmi. V biblické tradici je Eliáš jedním ze dvou starozákonních světců, kteří neviděli smrt na zemi, ale byl jim přiznán ráj ještě před příchodem Ježíše Krista. Proto na některých ikonách Vzkříšení můžete vidět Eliáše a Enocha u nebeských bran, jak se setkávají se starověkými spravedlivými, vedenými Kristem prolomenými branami pekla. Druhé zjevení Eliáše na zemi nastává před příchodem Mesiáše a sám Kristus ukazuje na Jana Předchůdce jako proroka, který se před Ním zjevil „v duchu a moci Eliášově“, ale zůstal tragicky nepoznaný (Malachiáš 4:5 Mat 11:14; 17:10 - třináct). Spolu s Mojžíšem se také objevuje na hoře Tábor při významné scéně proměnění Ježíše Krista. Naši předkové od pradávna ctili tohoto svatého Božího. V polopohanské slovanské tradici je Eliáš mocným a impozantním správcem nejstrašnějších a nejprospěšnějších přírodních sil. Posílá na zem blesky, hřmí po obloze, jezdí na svém voze, trestá temné pekelné síly, snáší déšť na pole a dává jim plodnost. Od Iljinových dnů podle lidové víry začalo špatné počasí a bylo také zakázáno se koupat. Bylo zakázáno plavat kvůli tomu, že se do vody od toho dne vracejí všichni zlí duchové: čerti, mořské panny, vlasy - od Ivanova dne (7. července) a dosud byli na souši, kde je prorok Ilja zastřelil bleskem. . Koupání je proto plné výskytu abscesů a vředů na těle a v některých případech obecně utonutí zlými duchy.
• 14. srpna – Honey Spasitel (Spasitel na vodě): první srpnový Spasitel Toto je první ze tří srpnových svátků, zasvěcený Spasiteli, Ježíši Kristu. Celé církevní jméno prvního Spasitele je ‚Původ poctivých stromů poctivého a životodárného kříže Páně‘. Prvnímu Spasiteli se lidově říká ‚mokrý Spasitel‘ na počest malého posvěcení vody, ‚spasitel med‘, ‚spasitel máku‘. Věřilo se, že od toho dne včely přestaly nosit med. Od tohoto dne je svěcení medu požehnáno pojídáním medu první sklizně. Navíc 14. srpna se všude konaly křížové procesí k vodě – vždyť tento Spasitel je ‚na vodách‘! Dne 14. srpna bylo zvykem, že všichni chudí a mrzáci rozdávali med zdarma a také jím každého pohostili. A před nástupem Medového Spasitele nebylo možné jíst čerstvý med. Mohl jsi jíst jen loňský med. Spasitel medu se také nazývá Makabejský, pojmenován po velkých mučednících, kteří položili své násilnické hlavy za svou vlast. Proto jsou hlavními symboly Medového Spasitele nejen včelí med, ale také mák, který je nutné v kostele posvětit.
• 19. srpna – Proměna. Jablečné lázně: druhý spasitel srpna - podle Církevní charty je u jídla povolena ryba. Jednoho dne, říká evangelium, Ježíš vystoupil na horu se třemi učedníky – Petrem, Janem a Jakubem. Tato hora byla v Galileji. Na jejím vrcholu se Ježíš začal modlit a během modlitby se jeho tvář náhle proměnila, stala se jako slunce, zatímco jeho šaty zbělely jako světlo. V tu chvíli se objevil jasný oblak, z něj vyšli dva velcí proroci starověku - Mojžíš a Eliáš, a zazněl hlas: „Hle, toto je můj milovaný Syn; Poslouchej ho. " Do této doby dozrávají jablka. „Na druhého Spasitele bude žebrák jíst jablko“ - během proměnění byl nezbytně dodržován zvyk dávat jablka chudým. Do té doby zámožní rolníci jablka nejedli. Panovalo přesvědčení, že v příštím světě Matka Boží rozdává zralé plody dětem, jejichž rodiče nejedli jablka před Druhým Spasitelem, a těm, jejichž rodiče nemohli odolat a nevyzkoušeli je dříve, je nedala. Sníst jablko před 19. srpnem bylo proto považováno za velký hřích.
• 28. srpna – Usnutí Přesvaté Bohorodice... Svátek pravoslavné a katolické církve, zasvěcený památce úmrtí (dormition) Matky Boží. Podle církevní tradice se v tento den v Jeruzalémě zázračně shromáždili apoštolové, kteří kázali v různých zemích, aby se rozloučili a provedli pohřeb Panny Marie.
• 29. srpna – Ořechové lázně(Spasitel na plátně): třetí Spasitel Augusta Ořechového - protože lidoví přírodovědci načasovali konečné dozrávání ořechů dodnes. S "plátnem" jsou věci trochu složitější. Pravoslavná církev slaví 29. srpna přenesení v roce 944 z Edessy do Konstantinopole ručně neudělaného obrazu Spasitele – kusu látky, na kterém byla podle evangelijního příběhu otištěna tvář Ježíše Krista. Ve venkovském životě se tento svátek slavil prodejem pláten, pláten. „První Spasitel – stojí na vodě; druhé Lázně - jedí jablka; třetí Spasitel - prodávají plátna na zelených horách."
• 21. září – Narození Panny Marie... Narození Panny Marie do rodiny spravedlivých Joachima a Anny. Z hlediska nauky Církve nebylo narození Přesvaté Bohorodice – Matky Ježíše Krista – náhodnou a běžnou událostí, neboť jí byla přidělena důležitá role při uskutečňování Božího plánu pro svět. spasení lidstva.
• 14. října — Ochrana Nejsvětější Theotokos V ruské církvi je považován za jeden z velkých svátků. Svátek je založen na legendě o zjevení Matky Boží v kostele Blachernae v Konstantinopoli v roce 910. V roce 910, za císaře Lva Moudrého a patriarchy Macaria, byla Byzantská říše ve válce s muslimskými Saracény a Konstantinopol byl v nebezpečí. V neděli 1. října, během celonoční vigilie, kdy byl kostel Blakherna přeplněný věřícími, spatřil svatý Ondřej ve čtyři hodiny ráno, zvedající oči k nebi, přesvatou Bohorodičku procházet vzduchem, ozářené nebeským světlem a obklopené anděly a zástupem svatých. Matka Boží se dlouho modlila za přicházející lidi. Na konci modlitby ze Sebe sundala závoj a rozprostřela ho na všechny stojící lidi. Dokud byla přesvatá Bohorodice v chrámu, zjevně tam byl závoj. Po Jejím odchodu se také stalo neviditelným. Ale vzala ho s sebou a zanechala milost těm, kteří tam byli. V Rusku je krycí den prvním skutečně podzimním svátkem. Od toho dne začaly večerní dívčí srazy a podzimní svatební sezóna. V lidové tradici se v tento den slavilo setkání podzimu a zimy.

Církevní půst po mnoho dní

• od 28. listopadu do 1. ledna včetně - není přísný a od 2. ledna do 6. ledna - přísný. V pondělí jídlo bez oleje. V úterý, čtvrtek jídlo s máslem. Ryby povoleny v sobotu a neděli. Suché jídlo ve středu a pátek: chléb, syrová zelenina a ovoce. Dále do 5. ledna 2016 včetně: v pondělí, středu a pátek suché jídlo (chléb, zelenina, ovoce), v úterý a čtvrtek jídlo bez másla, v sobotu a neděli jídlo s máslem. Církevní rituál (Typikon) určuje jako svátky následující data, kdy se pokládají dvě jídla, víno a olej: 29. listopadu, 8. prosince a 13. prosince a 17., 18., 19., 22. prosince, 30. prosince a 2. ledna. Tyto dny provázejí také svátky na počest ruských světců. Se začátkem předvánočního svátku, tzn. od 3. ledna se ruší povolenka na ryby i na sobotu a neděli.
• — Skvělý příspěvek.
• 12. června (pondělí) – 11. července — Pošta Petrov... Ve středu a pátek je v Petrově půst suché: chléb, syrová zelenina a ovoce - jednou denně, večer. V pondělí na Petrově postní době je podle informací z některých pravoslavných zdrojů suché jídlo: chléb, syrová zelenina a ovoce – jednou denně večer; podle informací z jiných ortodoxních zdrojů - vařená zeleninová strava bez oleje. Stane-li se vzpomínka na velkého světce v pondělí, středu nebo pátek petrského půstu – teplé jídlo s máslem. V úterý a ve čtvrtek v Petrově postní době zeleninové jídlo s olejem a vínem (zatímco ryba je povolena ve dnech památky velkého světce nebo ve dnech chrámového svátku), podle jiných pravoslavných pramenů v úterý a ve čtvrtek v Petrov půst, rybaření povoleno. V sobotu a neděli během Petrova půstu je povoleno zeleninové jídlo s olejem, vínem a rybami. Dvakrát denně. Pokud jde o víno, arcikněz Dimitri Smirnov ve vysílání rádia "Radonezh" vysvětlil takto: "Víno je povoleno těm, kteří se postí se suchým jídlem." Podle jiných zdrojů je ryba povolena v sobotu a neděli. Přísný půst (suché stravování) ve středu a pátek. V pondělí můžete jíst teplé jídlo bez oleje. V ostatní dny - ryby, houby, obiloviny s rostlinným olejem.
• 14. - 27. srpna — Dormition půst (přísný).
• 28. listopadu 2015 - 6. ledna 2016 — Vánoční příspěvek.

Církevní jednodenní půsty

Středa a pátek po celý rok, kromě nepřetržitých týdnů a vánočních svátků
• 18. ledna — Epiphany Eve (Eve of the Epiphany).Den v předvečer svátku Křtu Páně. V tento den se věřící připravují na přijetí Agiasmy - křestní svěcené vody k očištění a posvěcení jí o nadcházejícím svátku. Na Štědrý den, v předvečer svátku Zjevení Páně, se má před jídlem svěcené vody postit, jídlo je předepsáno jednou, po božské liturgii. Podle Církevní charty o předvečer Tří králů je ortodoxním křesťanům předepsáno jíst šťavnaté jídlo. Večer 18. ledna - slavný "Epiphany evening". Podle všeobecného přesvědčení je to doba bující zlých duchů. Snaží se vstoupit do domu jako vlkodlak - v jakékoli podobě. Aby ochránili obydlí před pronikáním zlých duchů do domu, dali na všechny dveře a okenní rámy křídou znamení kříže, což je považováno za spolehlivou ochranu před vším démonickým. Na Štědrý den Tří králů nedávejte kříž na dveře - budou potíže, věřili za starých časů.
• 11. září — Stětí hlavy Jana Křtitele... Den rodičů. Církev připomíná památku pravoslavných vojáků za víru a vlast na bojišti zabitých. Tato památka byla založena v roce 1769 během války s Turky a Poláky na příkaz císařovny Kateřiny II. Den půstu: půst by se měl skládat „z jídla z oleje, zeleniny nebo čehokoli, co z nich Bůh dá“. Podle pravoslavné tradice se v tento den nejí kulatá zelenina. Ve dnech rodičovství navštěvují pravoslavní křesťané kostely, kde se konají pohřební služby. V těchto dnech je zvykem přinášet u pohřebního stolu (předvečer) oběti – různé produkty (s výjimkou masa).
• 27. září- Povýšení kříže Páně. Svátek je ustanoven na památku odhalení kříže Páně, k němuž podle církevní tradice došlo roku 326 v Jeruzalémě poblíž Kalvárie – místa ukřižování Ježíše Krista. Od 7. století se s tímto dnem začala spojovat vzpomínka na návrat Životodárného kříže z Persie od řeckého císaře Herakleia. Postní den: má se jíst zeleninu a rostlinný olej.

Nepřetržité týdny

• od 6. února(Pondělí) do 12. února(Neděle) - Týden celníků a farizeů.
• od 13. února(Pondělí) do 19. února(Neděle) - Týden masa. Týden.
• od 20. února(Pondělí) do 26. února(Neděle) - Sýr (masopust).
• 26. února(Neděle) - Neděle odpuštění - poslední den maslenitského týdne a poslední den před půstem, který začíná Zeleným pondělím a pokračuje až do Velikonoc.
• od 16. dubna(Neděle) do 22. dubna(sobota) - Nepřetržitý jasný velikonoční týden - týden po Velikonocích. žádný příspěvek
• od 5. června(pondělí) - 11. června(Neděle) - Trinity týden- týden po Trojici (Zelený týden, - "ruský", "drátovaný" - týden před Petrovým půstem). Tento týden jsou dva speciální dny: "Den duchů" ( 5. června(pondělí)), "Navskaya Trinity" ( 8. června(čtvrtek)) nebo „Rusalkin je velký den“

Dny zvláštní památky zesnulých

• 25. února (sobota) do 15. dubna (sobota) Skvělý příspěvek(přísný) - Celý smysl kajícného skutku provedeného velkým půstem, jak říkají svatí otcové, je očistit srdce.
• 18. února (sobota) — Masná sobota (ekumenická rodičovská sobota).
• 11. března (sobota) — Sobota 2. týdne velkého půstu.
• 18. března (sobota) — Sobota 3. týdne Velkého půstu.
• 25. března (sobota) — Sobota 4. týdne Velkého půstu.
• 15. dubna (sobota) — Konec Velkého půstu. Skvělá sobota.
• 25. dubna (úterý) — Radonitsa. Den rodičů ... Den památky zesnulých (úterý, 2. týden po Velikonocích). Tento den se nazývá Radonitsa, aby připomínal radost živých i zesnulých ze vzkříšení Krista. Ve dnech rodičovství navštěvují pravoslavní křesťané kostely, kde se konají pohřební služby. V těchto dnech je zvykem přinášet u pohřebního stolu (předvečer) oběti – různé produkty (s výjimkou masa). Radonitsa (25. dubna (úterý)) a Trinity Saturday (3. června (sobota)) jsou hlavními rodičovskými dny. V těchto dnech je zvykem navštěvovat hřbitov po kostele: opravovat hroby zesnulých příbuzných a modlit se u jejich pohřbených těl.
• 9. května — Vzpomínka na zesnulé válečníky... Den památky všech, kteří zemřeli a zemřeli tragicky během Velké vlastenecké války.
• 3. června (sobota) — Sobotní Trojice.
• Dimitrievskaja sobota, který byl původně dnem památky pravoslavných vojáků, založil velkovévoda Dimitri Ioannovič Donskoy. Poté, co vyhrál slavné vítězství na poli Kulikovo nad Mamai, 8. září 1380 Dimitri Ioannovič po návratu z bojiště navštívil klášter Trinity-Sergius.

Na základě materiálů z Wikipedie,

Rada ministrů Běloruska přijala dokument, který schválil harmonogram pro odložení pracovních dnů v roce 2017.

Na Silvestra budou mít Bělorusové tři dny odpočinku, na Radunitsa - čtyři dny, den volna navíc bude na Den vítězství a listopadové svátky. Dokument také poznamenává, že organizace mají právo, s ohledem na specifika výroby (práce), provádět převod pracovních dnů jiným způsobem v souladu se zákonem. Je třeba dodat, že Velikonoce se pro katolíky a pravoslavné v roce 2017 shodují a připadají na 16. dubna.

Dle dokumentu se pracovní dny v roce 2017 převádějí z pondělí 2. ledna na sobotu 21. ledna; od pondělí 24. dubna do soboty 29. dubna; od pondělí 8. května do soboty 6. května; od pondělí 6. listopadu do soboty 4. listopadu. Organizace mají právo s přihlédnutím ke specifikům výroby (práce) provést převod pracovních dnů jiným způsobem v souladu se zákonem. Usnesení bylo přijato v souladu s částí 6 článku 136 zákoníku práce Běloruské republiky.

Při plné standardní pracovní době (40 hodin týdně) bude předpokládaná pracovní doba pro rok 2017 činit 2019 hodin pro pětidenní pracovní týden s víkendy na sobotu a neděli; na šestidenní pracovní týden s volným dnem v neděli - 2021 hodin. Stanovenou vypočtenou normu pracovní doby zaměstnavatel uplatňuje při stanovení počtu zaměstnanců, délce pracovní doby, po kterou je zaměstnanec povinen být na pracovišti, při sestavování rozvrhů práce (směn), jakož i při kontrolovat dodržování norem pracovní doby stanovených zákoníkem práce Běloruské republiky ...

Rok 2017 má 365 kalendářních dnů. Z tohoto počtu dnů bude při pětidenním pracovním týdnu 253 pracovních dnů a při šestidenním pracovním týdnu 304 pracovních dnů (započítává se 12 kalendářních měsíců). Průměrný měsíční počet pracovních dnů v roce 2017 bude 21,1 dne při pětidenním pracovním týdnu a 25,3 dne při šestidenním pracovním týdnu.

Při stanovení počtu pracovních dnů se započítávají víkendy podle kalendáře pětidenního (sobota a neděle) nebo šestidenního (neděle) pracovního týdne, jakož i dny státních svátků a svátků, které jsou prohlášeny za dny pracovního klidu. vyloučeno z počtu kalendářních dnů. V roce 2017 budou nepracovní svátky 1. ledna - Nový rok; 7. ledna - Narození Krista (pravoslavné Vánoce); 8. března – Den žen; 25. dubna - Radunitsa (podle kalendáře pravoslavného vyznání); 1. květen - Svátek práce; 9. května – Den vítězství; 3. července - Den nezávislosti Běloruské republiky (Den republiky); 7. listopad – den říjnové revoluce; 25. prosince - Vánoce (katolické Vánoce).

Délka práce v pracovní den bezprostředně předcházející státnímu svátku nebo svátku (dále jen předsvátkové dny), vyhlášená výnosem prezidenta Běloruské republiky ze dne 26. března 1998 č. 157 „O státních svátcích , svátky a památná data v Běloruské republice“ jsou dny pracovního klidu, je zkrácena o jednu hodinu.

Jak při pětidenním pracovním týdnu, tak při šestidenním pracovním týdnu budou předprázdninové dny v roce 2017: 6. ledna, 7. března, 24. dubna, 8. května a 6. listopadu.

Toto pravidlo platí pro všechny zaměstnance bez ohledu na délku jejich pracovní doby.

Toto pravidlo neobsahuje výjimku pro žádné kategorie pracovníků, včetně pracovníků na částečný úvazek, pro pracovníky, kteří mají zkrácenou pracovní dobu nebo práci na částečný úvazek. Toto pravidlo tedy platí pro všechny zaměstnance organizace.

S přihlédnutím k určitým rysům práce na částečný úvazek může být v případě potřeby doba trvání práce v předprázdninový den pro uvedenou kategorii pracovníků s přihlédnutím k potřebám výroby stanovena v místních regulačních právních aktech zaměstnavatel.