Skutečně silný cit s sebou nese nejen uspokojení, ale i drobné, byť předčasné, dary od osudu.
„Dary mágů“ jsou skutečným mistrovským dílem literárního umění. Pravděpodobně nebude existovat duše nebo mysl, která by dokázala suše přečíst tento příběh a zabouchnout knihu bez pocitů.
Příběh o lásce, oddanosti a štědrosti. O tom, jak se můžete stát šťastnými, aniž byste něco měli.
Dary mágů
Jeden dolar osmdesát sedm centů. To bylo vše. Z toho je šedesát centů v jednocentových mincích. O každou z těchto mincí jsem musel smlouvat s hokynářem, zelinářem, řezníkem tak, že mě i uši pálily od tichého nesouhlasu, který taková šetrnost způsobila. Della počítala třikrát. Jeden dolar osmdesát sedm centů. A zítra jsou Vánoce.
Jediné, co se tu dalo udělat, bylo padnout na starou pohovku a plakat. Přesně to Della udělala. To naznačuje filozofický závěr, že život se skládá ze slz, vzdechů a úsměvů, přičemž vzdechy převládají.
Zatímco majitel domu prochází všemi těmito fázemi, podívejme se po domě samotném. Zařízený byt za osm dolarů na týden. Atmosféra není zrovna do očí bijící chudoba, ale spíše výmluvně tichá chudoba. Dole na vstupních dveřích je schránka na dopisy, jejímž škvírou neprostrčí jediné písmeno, a tlačítko elektrického zvonku, ze kterého žádný smrtelník nevymáčkne zvuk. K tomu byl připojen lístek s nápisem: "Mr. James Dillingham Young." „Dillingham“ se naplno rozjel v nedávné době rozkvětu, kdy majitel zmíněného jména dostával třicet dolarů týdně. Nyní, když tento příjem klesl na dvacet dolarů, písmena ve slově „Dillingham“ vybledla, jako by vážně přemýšlela, zda by se neměla zkrátit na skromné a nenáročné „D“? Ale když se pan James Dillingham Young vrátil domů a šel nahoru do svého pokoje, byl vždy přivítán výkřikem "Jim!" a něžné objetí paní James Dillingham Young, již vám bylo představeno pod jménem Della. A tohle je opravdu moc pěkné.
Della přestala plakat a natřela si pudr po tvářích. Stála nyní u okna a smutně se dívala na šedou kočku, která se procházela podél šedého plotu po šedém dvoře. Zítra jsou Vánoce a ona má jen jeden dolar a osmdesát sedm centů, které může dát Jimovi! Po mnoho měsíců těžila doslova z každého centu, a to je vše, čeho dosáhla. Dvacet dolarů týdně vás moc daleko nedostane. Náklady se ukázaly být vyšší, než očekávala. To se vždy děje s výdaji. Jen dolar a osmdesát sedm centů za dárek pro Jima! Její Jimovi! Kolik radostných hodin strávila tím, že vymýšlela, co mu dát k Vánocům. Něco velmi zvláštního, vzácného, vzácného, něco dokonce trochu hodné vysoké cti patřit Jimovi.
V prostoru mezi okny byl toaletní stolek. Už jste se někdy podívali na toaletní stolek zařízeného bytu za osm dolarů? Velmi hubený a velmi aktivní člověk si může pozorováním postupných změn odrazů v jeho úzkých dveřích vytvořit poměrně přesnou představu o svém vlastním vzhledu. Della, která byla křehkou konstrukcí, zvládla toto umění.
Najednou odskočila od okna a vrhla se k zrcadlu. Oči se jí zajiskřily, ale barva z její tváře během dvaceti sekund vyprchala. Rychlým pohybem vytáhla jehlice a spustila vlasy.
Musím vám říct, že pár James Dillingham Young měl dva poklady, které byly zdrojem jejich hrdosti. Jedním jsou Jimovy zlaté hodinky, které patřily jeho otci a dědovi, druhým jsou vlasy Delly. Pokud by královna ze Sáby bydlela v protějším domě, Della by si po umytí vlasů určitě sušila rozpuštěné vlasy u okna - zejména proto, aby vybledly všechny šaty a šperky jejího veličenstva. Jestliže král Šalamoun sloužil jako vrátný ve stejném domě a všechno své bohatství skladoval ve sklepě, Jim, procházející kolem; pokaždé vytahoval z kapsy hodinky - hlavně aby viděl, jak si ze závisti rve vousy.
A pak Delle vypadly krásné vlasy, leskly se a třpytily se jako proudy kaštanového vodopádu. Klesly pod její kolena a téměř celou její postavu zakryly pláštěm. Ta je ale okamžitě, nervózně a ve spěchu, začala znovu sbírat. Pak, jako by váhala, stála minutu bez hnutí a na omšelý červený koberec ukáply dvě nebo tři slzy.
Na ramenou starou hnědou bundu, na hlavě starý hnědý klobouk - a odhodila sukně, jiskřící suchými jiskrami v očích, a už se řítila dolů na ulici.
Nápis, u kterého se zastavila, zněl: „M-me Sophronie. Všechny druhy vlasových přípravků." Della vyběhla do druhého patra a zastavila se, sotva popadala dech.
Koupili byste mi vlasy? - zeptala se madam.
"Koupím vlasy," odpověděla madam. - Sundejte si klobouk, musíme se podívat na zboží.
Kaštanový vodopád opět tekl.
"Dvacet dolarů," řekla madame a obvykle vážila tlustou hmotu v ruce.
Pospěšme si,“ řekla Della.
Další dvě hodiny letěly na růžových křídlech - omlouvám se za otřepanou metaforu. Della nakupovala a hledala dárek pro Jima.
Nakonec to našla. Bezpochyby byl vytvořen pro Jima a pouze pro něj. V jiných obchodech se nic takového nenašlo a vše v nich obrátila naruby.Byl to platinový řetízek na kapesní hodinky, jednoduchý a přísný design, uchvacující svými skutečnými kvalitami, a ne okázalou brilancí - tak je všechno dobré věci by měly být. Možná by se to dalo považovat za hodné hodinky. Jakmile to Della uviděla, věděla, že řetěz musí patřit Jimovi. Byla jako samotný Jim. Skromnost a důstojnost – tyto vlastnosti oba odlišovaly. Pokladníkovi bylo třeba zaplatit dvacet jedna dolarů a Della spěchala domů s osmdesáti sedmi centy v kapse. S takovým řetězem by se Jim v žádné společnosti nestyděl zeptat, kolik je hodin. Bez ohledu na to, jak nádherné byly jeho hodinky, často se na ně díval tajně, protože visely na mizerném koženém řemínku.
Doma Dellino vzrušení opadlo a ustoupilo předvídavosti a vypočítavosti. Vyndala kulmu, pustila plyn a začala napravovat zkázu způsobenou štědrostí spojenou s láskou. A to je vždy ta nejtěžší práce, přátelé, obrovská práce.
Neuplynulo ani čtyřicet minut, než byla její hlava pokryta chladnými malými kadeřemi, díky nimž překvapivě vypadala jako kluk, který utekl ze třídy. Dívala se na sebe do zrcadla dlouhým, pozorným a kritickým pohledem.
"No," řekla si, "jestli mě Jim nezabije ve chvíli, kdy se na mě podívá, bude si myslet, že vypadám jako sboristka z Coney Island. Ale co jsem mohl dělat, ach, co jsem mohl dělat, vždyť jsem měl jen dolar a osmdesát sedm centů!“
V sedm hodin byla káva uvařena a na plynovém sporáku stála rozpálená pánev a čekala na jehněčí řízky.
Jim nikdy nepřišel pozdě. Della sevřela v ruce platinový řetízek a posadila se na okraj stolu blíž přední dveře. Brzy uslyšela jeho kroky ze schodů a na okamžik zbledla. Měla ve zvyku obracet se k Bohu krátkými modlitbami o nejrůznějších každodenních maličkostech a spěšně šeptala:
Pane, postarej se, aby mě nepřestal mít rád.
Dveře se otevřely a Jim vešel dovnitř a zavřel je za sebou. Měl hubený, ustaraný obličej. Není snadné být ve dvaadvaceti zatížen rodinou! Už dlouho potřeboval nový kabát a bez rukavic mu mrzly ruce.
Jim stál nehybně u dveří jako setr, který čichá křepelkou. Jeho oči spočinuly na Delle s výrazem, kterému nerozuměla, a cítila strach. Nebyl to ani hněv, ani překvapení, ani výčitky, ani hrůza – žádný z těch pocitů, které by člověk očekával. Jednoduše se na ni podíval, aniž by z ní spustil oči, a jeho tvář nezměnila svůj podivný výraz.
Della seskočila ze stolu a rozběhla se k němu.
Jime, zlato," vykřikla, "nedívej se na mě tak." Ostříhal jsem si vlasy a prodal je, protože bych to nesnesl, kdybych ti neměl k Vánocům co dát. Znovu vyrostou. Nejsi naštvaný, že ne? Nemohl jsem to udělat jinak. Vlasy mi rostou velmi rychle. Popřej mi veselé Vánoce, Jime, a užijme si svátky. Kdybyste věděli, jaký dárek jsem pro vás připravil, jaký nádherný, nádherný dárek!
Ostříhal jsi si vlasy? “ zeptal se Jim s napětím, jako by i přes zvýšenou práci svého mozku tuto skutečnost stále nedokázal pochopit.
Ano, rozřezal jsem to a prodal,“ řekla Della. - Ale stále mě budeš milovat? Jsem pořád stejná, i když s krátkými vlasy.
Jim se zmateně rozhlédl po místnosti.
Takže to znamená, že vaše copánky už tam nejsou? “ zeptal se s nesmyslným naléháním.
"Nedívej se, nenajdeš je," řekla Della. - Říkám vám: prodal jsem je - odřízl jsem je a prodal. Je Štědrý večer, Jime. Buďte na mě laskaví, protože jsem to udělal pro vás. Možná se mi dají spočítat vlasy na hlavě,“ pokračovala a její jemný hlas zněl najednou vážně, „ale nikdo, nikdo nemohl změřit mou lásku k tobě!“ Smažit řízky, Jime?
A Jim se probral z omámení. Přitáhl svou Dellu do náruče. Buďme skromní a udělejme si pár vteřin na zvážení neznámý předmět. A co víc – osm dolarů týdně nebo milion ročně? Matematik nebo mudrc vám dá špatnou odpověď. Mágové přinesli vzácné dary, ale jeden z nich chyběl. Tyto vágní náznaky však budou vysvětleny dále.
Jim vytáhl z kapsy kabátu balíček a hodil ho na stůl.
Nechápejte mě špatně, Delle,“ řekl. - Žádný účes nebo účes mě nedonutí přestat milovat svou dívku. Ale rozbalte tento balíček a pak pochopíte, proč jsem byl zpočátku trochu zaskočen.
Bílé hbité prsty zatáhly za provázek a papír. Následoval výkřik slasti a hned - běda! - ryze ženským způsobem vystřídal proud slz a sténání, takže bylo nutné okamžitě nasadit všechna sedativa, která měla majitelka domu k dispozici.
Neboť na stole ležely hřebeny, stejná sada hřebenů - jeden zadní a dva boční - které Della dlouho uctivě obdivovala v okně na Broadwayi. Nádherné hřebeny, skutečná želvovina, s lesklými kamínky zasazenými do okrajů a přesně v její barvě hnědé vlasy. Byly drahé – Della to věděla – a její srdce dlouho chřadlo a chřadlo z nenaplněné touhy je vlastnit. A teď jí patřily, ale nejsou krásnější copánky, které by je zdobily kýžený lesk.
Přesto si přitiskla hřebeny k hrudi, a když konečně našla sílu zvednout hlavu a přes slzy se usmát, řekla:
Vlasy mi rostou opravdu rychle, Jime!
Pak najednou vyskočila jako opařené kotě a zvolala:
Ó můj bože!
Koneckonců, Jim ji ještě neviděl úžasný dárek. Rychle mu podala řetízek na otevřené dlani. Matný drahý kov jako by hrál v paprscích její bouřlivé a upřímné radosti.
Není to krásné, Jime? Běhal jsem po celém městě, dokud jsem nenašel tohle. Nyní se můžete alespoň stokrát za den podívat, kolik je hodin. Dej mi hodinky. Chci vidět, jak to bude vypadat dohromady.
Jim si ale místo toho, aby poslechl, lehl na pohovku, dal si obě ruce pod hlavu a usmál se.
"Dell," řekl, "prozatím budeme muset naše dárky schovat a nechat je tam chvíli ležet." Teď jsou pro nás příliš dobré. Prodal jsem hodinky, abych ti koupil hřebeny. A teď je možná čas smažit řízky.
Mágové, ti, kteří přinášeli dárky miminku do jesliček, byli, jak víme, moudří, úžasně moudří lidé. Začali s módou výroby vánočních dárků. A protože byli moudří, byly moudré i jejich dary, možná dokonce s dohodnutým právem výměny v případě nevhodnosti. A tady jsem vám vyprávěl nevšední příběh o dvou hloupých dětech z osmidolarového bytu, kteří jeden pro druhého tím nejnerozumnějším způsobem obětovali své největší poklady. Ale budiž řečeno pro poučení mudrců naší doby, že ze všech dárců byli tito dva nejmoudřejší. Ze všech těch, kteří nabízejí a přijímají dárky, jsou skutečně moudří pouze ti jako oni. Všude a všude. Jsou to mágové.
1. "Rozum a pocit." Směr zahrnuje myšlení o rozumu a cítění jako o dvou nejdůležitějších složkách vnitřního světa člověka, které ovlivňují jeho aspirace a jednání. Rozum a cit lze uvažovat jak v harmonické jednotě, tak ve složité konfrontaci, která představuje vnitřní konflikt jednotlivce. Téma rozumu a citu je zajímavé pro spisovatele různých kultur a epoch: hrdiny literární prácečasto čelí volbě mezi diktátem citu a nabádáním rozumu. Zdroj: FIPI
Konzultace Elmira Munirovna Zobnina, kandidátka filologické vědy, uvádí požadavky na závěrečnou esej, obsahuje stručně a velmi užitečná doporučení, stejně jako vynikající esej z oblasti „Rozum a cit“, kterou napsal sám učitel.
Užitečná rada. Učitel ruského jazyka a literatury E.V. Sherstova nabízí seznam literárních děl, sbírku aforismů, které vám pomohou napsat esej v této oblasti. Pro ty, kteří mají potíže s výběrem nejvhodnějšího slova k vyjádření svých myšlenek, bude velkou pomocí tematický slovník, který odhaluje pojmy „mysl“ a „pocit“.
Ljudmila Tatyanicheva
KDYŽ SRDCE A MYSL ZAČALY SPORU
Pokud srdce a mysl začnou hádku,
Nečekejte od sebe dobré věci.
Láska vyhoří jako noční oheň,
Sotva to stihl do rána.
V životě se stane něco špatného...
Nevíme hned,
Jaké srdce a mysl
Pak jedině silný
TAK JAKO. Griboedov, komedie „Běda vtipu“;
DI. Fonvizin, komedie „Undergrown“;
TAK JAKO. Puškin, příběh" Kapitánova dcera“, román „Eugene Onegin“;
NA. Nekrasovova báseň „Kdo žije dobře v Rusku“
M.Yu Lermontovův román "Hrdina naší doby"
L.N. Tolstého epický román „Válka a mír“
JE. Turgeněvův román "Otcové a synové"
M.A. Bulgakovův román "Mistr a Margarita"
IA. Gončarov, román „Oblomov“
N.M. Karamzin, příběh „Chudák Liza“
A.N. Ostrovsky, drama "The Thunderstorm"
Milostné texty básníků jako M.Yu. Lermontov, A.S. Pushkin, F.I. Tyutchev, N. A. Nekrasov, A. A. Blok, V. V. Majakovskij, S. A. Yesenin, M. I. Cvetaeva, A. A. Achmatova, B. L. Pasternak a další.
A.I. Kuprin, příběhy „Granátový náramek“, „Olesya“
IA. Bunin, příběhy „Čisté pondělí“, „Úpal“, „Temné uličky“
F.M. Dostojevskij, příběh „Bílé noci“
Korolenko V.G., příběh „Ve špatné společnosti“
Andersen H.K., pohádka „Sněhová královna“
Příběh Petra a Fevronie z Muromu
N.A. Nekrasov, báseň „Ruské ženy“
E.I.Nosov, příběh „Panenka“
O. Henry, povídka „Dary mágů“
R.D. Bradbury, příběh „Dovolená“
W. Scott, román „Ivanhoe“
Pushkin A.S. ,román "Dubrovský"
Green A.S. , extravagantní „Scarlet Sails“
A.P. Čechov, „Dům s mezipatrem“, „Ionych“, „Stepa“, „Oddělení č. 6“, „Dáma se psem“
O'Henryho kreativita je mocným zdrojem dobra a lidskosti. Jeho povídky čtenáře uchvacují, těší, těší, baví a uchvacují, probouzejí v jeho duši celý svět dobrých pocitů, vlévají optimismus a naději.
Jedna z nejlepších O’Henryho newyorských povídek je „Dar mágů“. Ve velkém newyorském domě žije mladá rodina – Jim a Della. Jsou velmi chudí, ale vášnivě se milují. Před Vánoci se rozhodnou obětovat to nejcennější, co mají, aby se navzájem obdarovali.
Jim a Della vědí, jak být šťastní, když žijí v chudém bytě za dvacet dolarů na týden. Hrdinové se milují natolik, že jsou schopni bez váhání obětovat to nejcennější, co měli: Dellu – její luxusní vlasy, díky nimž by mohly „vyblednout všechny šperky a oblečení Jejího Veličenstva“ (královny ze Sáby) a Jim – jeho rodinné zlaté hodinky, král Šalamoun by si je „roztrhal ze závisti“. Láska k jinému přemohla láska k nějakým materiálním hodnotám. I když se mi zdá, že láska Jima a Delly je tak silná a skutečná, že je i hmatatelná – tato láska prosvítá všemi liniemi příběhu.
Tento příběh milencům vůbec nezkazil vánoční svátky, protože dostali jako dárek další důkaz vzájemné lásky a měli velkou radost.
Na první pohled se zdá, že povídka je téměř anekdotická, ale stěží ji lze nazvat vtipnou nebo veselou, je v ní cítit hořká pachuť. Ale na druhou stranu je tento vtipný propadák s dárky skutečným pohádkovým vánočním příběhem, který ukazuje nejlepší vlastnosti obyčejných lidí: obětavost jejich lásky, oběti, duchovní štědrost. Novela, stejně jako vánoční hvězda, kterou následovali mudrci před dvěma tisíciletími, vyzařuje světlo naděje.
„Ze všech těch, kteří dávají a přijímají dary, jsou skutečně moudří pouze ti jako oni,“ píše O’Henry. - Všude a všude. Jsou to mágové." Jim a Della mají skutečnou duchovní štědrost, vědí, jak milovat a obětovat pro tuto lásku, co je jim drahé.
Možnost 2
Výrazným rysem slavného amerického spisovatele O'Henryho je jeho humoristický talent. Jeho díla vždy obsahují vtip a ironii. Pro čtenáře má také vždy v zásobě překvapení, nečekaný konec. Jeho povídky jsou silným zdrojem dobra a lidskosti. Uchvacují a těší nás, probouzejí v našich duších celý svět dobrých a jasných pocitů.
Jednou z nejslavnějších O’Henryho povídek je „Dar mágů“. Proč to čtenáře tolik přitahuje? Je to dobrý vánoční příběh o síle. pravá láska, o schopnosti obětovat se pro milovaného člověka když ve srovnání se štěstím, které může být doručeno vašemu milovanému, se všechno ostatní už nezdá tak důležité a cenné.
Hlavními postavami románu jsou mladí manželé Della a Jim, kteří žijí velmi skromně, jsou nuceni počítat každý cent. Jim měl na sobě starý kabát a „bez rukavic mu mrzly ruce“. Bydleli v zařízeném bytě s velmi chudým nábytkem. Jejich život ale rozjasnila láska. A každý z nich měl také malý poklad, na který byli velmi hrdí. Della byla luxusní dlouhé vlasy, A
Jim má zlaté hodinky, které zdědil po svém otci a dědovi.
Autor nám popisuje Dellino duševní trápení na Štědrý den. Koneckonců Jima miluje a nemůže ho o takové dovolené nechat bez dárku, ale nemá peníze. Stojí za zmínku, že Vánoce jsou mezi křesťany jedním z nejoblíbenějších svátků. Je zvykem slavit jej s blízkými a vzájemně si dávat dárky, protože Kristus, narozený této noci, symbolizuje lásku k věřícím. A aby udělala radost svému milovanému, Della se obětuje: prodá své vlasy, svůj jediný poklad. Dárek pro manžela vybírá dlouho a pečlivě a hledá přesně to, co by se mu mohlo líbit. Jim se vrací domů večer. Manželé si vymění dárky a pak se ukáže, že každý z hrdinů, obětující svůj poklad, dává tomu druhému dodatek ke svému pokladu: hřebeny do vlasů a řetízek na hodinky. Situace, ve které se Jim a Della ocitli, vás přiměje k úsměvu a také k zamyšlení nad moudrostí příběhu. Skutečně šťastnými se totiž stáváme tím, že něco dáváme – obětujeme. A čím větší oběť, tím silnější láska.
Hrdinové příběhu jsou obětaví a čistí ve své lásce. A autor říká, že sice „své největší poklady jeden pro druhého obětovali tím nejnerozumnějším způsobem“, ale „ze všech dárců byli tito dva nejmoudřejší“.
„Dar mágů“ je vánoční příběh O. Henryho, amerického spisovatele 19. století – mistra miniaturního lakonického vyprávění. Někteří literární vědci definují žánr díla jako povídku.
Historie stvoření
Příběh byl napsán v newyorské taverně v roce 1905 a o rok později vyšel ve sbírce „Four Million“. Stejně jako mnoho dalších miniatur O. Henryho, které se rovněž vyznačují lehkostí stylu, vtipem a stručností, si i tento příběh získal srdce mnoha čtenářů bez ohledu na jejich věk a sociální postavení.
Analýza práce
Popis díla
V předvečer vánočních svátků je mladý manželský pár frustrovaný nedostatkem peněz na nákup dárků pro sebe. Della Dillingham prodává své luxusní kadeře koupit platinový řetízek ke kapesním hodinkám jako dárek svému milovanému manželovi. Ale milující Delliny plány se nenaplnily - její drahocenný manžel prodal hodinky, pro které byl určen dárek od jeho milované ženy. Rozuzlení příběhu je stejně nečekané jako krásné - Jim prodal své drahá věc potěšit svou milovanou ženu dárkem, po kterém dlouho toužila – sadou hřebenů pro její krásné hnědé vlasy.
Hlavní postavy
Obrazy hlavních postav - Jimmy a Delly - jsou nápadné kombinací mládí, autor je dokonce srovnává s dětmi a zralostí, vyjádřenou ve schopnosti povznést se nad materiální hodnoty.
Celý hrdinčin svět se točí kolem jejího milovaného manžela. Nejkrásnějšími okamžiky jejího života jsou sny o výběru dárku, který může udělat radost jejímu drahému. Della se vyznačuje dětskou emocionalitou – slzy střídá radost a smutek prozáří úsměv. Upřímně věří, že když přišla o krásné vlasy, její manžel ji už nemusí mít rád.
Pro Jima je charakteristická i sentimentalita, za vnějším chladem se skrývá citlivka milující srdce. Bez váhání se rozchází s jediným rodinným klenotem - zlatými hodinkami - aby své milované přinesl vánoční radost. Novela má šťastný konec – hlavní hrdinové dostávají nejdražší dárek na světě – lásku a oběť ve jménu toho druhého.
Příběh O. Henryho se vyznačuje stručností a lakonismem podání, což však nečiní příběh suchým - hojnost zdrobnělých přípon dodává příběhu zvláštní kouzlo. Emocionální složka je také posílena používáním lexikálních opakování. Přesto nelze autorovi vytýkat přílišný sentimentalismus, kladem příběhu je absence patosu a přitaženosti.
Novela je unikátní interpretací evangelijního příběhu o mudrcích, kteří přinesli novorozeně dary, kde poklady biblických králů (Šalamouna a královny ze Sáby) odrážejí jediné rodinné poklady manželů Dillinghamových. Navzdory chudobě a bídě života hlavních postav obětavá láska ve svém nejkrásnějším projevu zastiňuje těžké podmínky existence a po pocitu tuposti a beznaděje nezůstává ani stopa. Celý příběh je tak postaven na protikladu – protikladu hmotného a duchovního světa hlavních postav.
Konečný závěr
„The Gift of the Magi“ je krásný příběh o oběti ve jménu lásky. Podstata příběhu vyjadřuje podstatu veškerého křesťanského učení, založeného na prvenství tohoto skvělého citu. Vzpomínka na příběh mágů zdůrazňuje vánoční atmosféru, která prostupuje celým příběhem O. Henryho.
Složení
V povídce O. Henryho „The Gift of the Magi“ autor vychvaluje velká síla láska na příkladu ze života mladého páru. Della a Jim, když si navzájem vybírají dárky k Vánocům, obětují to nejcennější, co mají. Žijí špatně, „ne zrovna do očí bijící chudoba, ale v jejich domě žije výmluvně tichá chudoba“. V rodině nejsou peníze, a tak Della, aby svému manželovi koupila řetízek na zlaté hodinky, prodá své nejdůležitější bohatství – krásné dlouhé vlasy. A Jim, aby dal své ženě hřeben z želvoviny, prodal hodinky, které zdědil po svém otci. Takže dárky zůstávají zbytečné. Ale ve skutečnosti si navzájem dávali svou lásku a něhu. Rozloučili se s tím, co bylo pro ně nejcennější, mysleli jen na to, jak udělat radost svému milovanému. Ano, Delle bylo líto jejích vlasů, ale bála se pouze o to, zda ji její manžel nebude mít rád. krátké vlasy. A Jim, který si představoval, jak si jeho mladá žena ozdobí vlasy hřebenem, se bez přemýšlení rozloučil se zlatými hodinkami. Síla lásky v nich tedy probudila ochotu obětovat jeden druhému to nejcennější. O Vánocích přinesli mágové manželům dárek na důkaz jejich lásky, dárek, který nemohly koupit všechny poklady světa.